Brdské obce už mají peníze za radar a mohou opravovat, ale jen některé

Plzeň - Do brdských obcí, které leží v oblasti plánovaného amerického radaru, začaly proudit první peníze slíbené vládní pomoci. Městečko Mirošov na Rokycansku díky nim zprovoznilo most a plánuje i rekonstrukci školy. Ne všude jsou ale tak úspěšní. Do 22 obcí Plzeňského a Středočeského kraje má jít 1,25 mld. Kč. Dotčené obce chtěly původně asi třikrát tolik. Komise však jejich plány zredukovala a vybrala priority. 250 milionů má plynout do opravy silnic, stejnou částku dá stát do spolufinancování projektových dokumentací. Zbytek musí obce získat z dotačních programů. Právě v tom však je v mnoha případech kámen úrazu. Zatím první projekt, který se podařilo zrealizovat, je most v Mirošově na Rokycansku.

Město Mirošov získalo z balíčku pro rozvoj Brdska už na konci loňského roku bezmála dva miliony korun na projekty tří akcí. Jednou z nich byl i zmiňovaný most, který už začal sloužit řidičům. „Tato akce je zatím první z vládou jmenovaných akcí,“ říká starosta Mirošova Vlastimil Sýkora.  

Původní most byl v havarijním stavu, teď se řidičům konečně ulevilo. Nevyhovující stavbu nahradila železobetonová konstrukce a nosnost mostu se desetinásobně zvýšila. Investice se vyšplhaly na 2 miliony 850 tisíc korun. „Celou stavbu jsme financovali s tím, že jsme obdrželi dotaci a máme podepsanou smlouvu s regionálním operačním programem, a když splníme podmínky pro přidělení dotace, tak by to mělo proběhnout v tomto roce,“ dodává starosta Sýkora.      

Nahrávám video
Reportáž Mirky Vildové
Zdroj: ČT24

A to je právě problém, který řada starostů kritizovala od začátku. Na rozdíl od Mirošova malé obce peníze na financování projektů nemají a šance získat dotace je tak pro ně minimální. „Menší samostatné obce, které mají sto, dvě stě obyvatel, mají velké problémy se vejít do pravidel dotačních titulů. Tam totiž záleží na celkových nákladech na jednoho obyvatele, což v malých obcích vychází nepříznivě,“ vysvětluje místostarosta Spáleného Poříčí Jindřich Jindřich. „Je to trochu paradox, protože evropské peníze mají sloužit tomu, aby se podpořily nerozvinuté regiony, ale v současné době to vypadá, že půjdou peníze do velkých měst,“ dodává starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.      

Starostové se však nehodlají vzdát a zahájili jednání s ministerstvem financí o navýšení částky státní podpory na přímé financování vybraných projektů, aby měli větší šanci dosáhnout na evropské dotace. Starostové zároveň odmítají, že tyto peníze jsou tzv. bolestné za stavbu radaru. Vláda se zavázala, že peníze do rozvoje obcí v bývalém vojenském újezdu poputují i v případě, že USA nakonec radar u Míšova nevybudují. U obcí přitom nejde o vybudování nějakého nadstandardu. Většinou chtějí vybudovat vodovod, kanalizaci a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...