Archeologové objevili u Klementina pohřebiště z 12. století

Praha - Při rekonstrukci pražského Klementina objevili archeologové středověké pohřebiště z 12. století. Tedy z doby, kdy vládl například král Vladislav II. nebo kdy byl postaven Juditin most. Hřbitov patřil k zaniklému románskému kostelu, který stál na Mariánském náměstí. Archeologové vykopali i pozůstatky různých objektů a staveb z 10. až 16. století nebo zbytky pracoviště raně středověkých železářů.

„Výzkum přinesl informace o nejstarším sídelním vývoji areálu. Byla potvrzena bohatá historie a odhaleny středověké sídlištní aktivity od desátého do šestnáctého století,“ uvedl archeolog z pražského pracoviště Národního památkového ústavu Jan Havrda. Vědci objevili mohutné zděné konstrukce, dřevohliněné stavby nebo metalurgické pracoviště raně středověkých železářů. Odkryli také zbytky vydlážděných cest, jímky nebo studny.

Zajímavý nález archeologům vydala ražba tunelu pro kanalizační přípojku pod Mariánským náměstím, kde zdokumentovali šest raně středověkých hrobů datovaných do 12. století. Hroby náležely ke hřbitovu, který se nalézal u románského kostela Panny Marie Na Louži. Archeologům se také podařilo doložit, že již ve 13. století došlo na sever a na západ od kostela k urbanistické změně, při které byl hřbitov výrazně zmenšen. Na jeho místě vznikla frekventovaná komunikace, kterou dokládá dlažba.

Mariánské náměstí je archeologicky mimořádně významné místo

Vědci Mariánské náměstí považují za mimořádně archeologicky významné místo. Jeho plocha totiž nebyla v minulosti výrazně porušena stavebními pracemi. Několikametrové historické nadloží tak obsahuje pozůstatky románského kostela, domů, komunikací i pohřebiště. „Zdejší terény obsahují unikátní informace a doklady o životě obyvatel Prahy od raného středověku do současnosti,“ poznamenal Havrda. Místo proto považuje za „hodné památkové ochrany“.

Lokalitu proto archeologové zahrnuli na seznam významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci, „které je nutné v maximální míře chránit před velkoplošnými zemními zásahy“. Vedení Prahy přitom uvažuje o celkové rekonstrukci náměstí. V jeho podzemí by podle představ architektů mělo vzniknout parkoviště a na povrchu malý rybníček. Projekt je v současné době z finančních důvodů odložen.

Vědci archeologický výzkum uskutečnili v roce 2010 v souvislosti s první etapou celkové rekonstrukce Klementina. Prozkoumali bývalou jezuitskou kolej v severovýchodní části areálu a její okolí, sklep pod Zrcadlovou kaplí a přípojky kanalizace, které byly raženy pod Mariánským náměstím a v Platnéřské ulici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 2 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 3 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
11:16Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 14 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
včera v 16:21

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25
Načítání...