Alergie trápí děti a dospělé i na podzim. Organismus tak nejvíce zatěžují roztoči, plísně a alergeny zvířat. Nyní i pyl ambrozie. Za posledních deset let se alergie zařadily mezi běžné civilizační choroby a podle statistik jimi trpí téměř každý druhý Čech. A například i Josef Jirout, který přišel na pravidelnou kontrolu se svými syny. Odborníci radí, aby se příznaky alergií nepodceňovaly. Onemocnění může skončit i astmatickým záchvatem.
Alergiky na podzim potrápí pyl ambrozie. S návštěvou odborníka neváhejte
„Josef Jirout má sám s alergiemi a astmatem potíže. Teď se zhoršil zdravotní stav i jeho oběma synům,“ popsala redaktorka České televize Jana Doleželová. A větší zájem pacientů o služby potvrzují v tomto období i alergologové. „Denně máme 3–5 nových případů. Musíme se přitom postarat i o ty stávající pacienty. Za měsíc je jich kolem pěti set a přibývají mladší klienti,“ uvedla ostravská alergoložka Daniela Žiaková.
Dominantním alergenem je na podzim pyl ambrozie, který bude mít vliv na citlivé osoby při tomto teplém počasí až do začátku října. A pokračuje i sezona podzimních plísní a roztočů.
„V rodinách alergiků by se tak automaticky měla zavést protiprachová opatření,“ zjistila Jana Doleželová. Nevyléčená alergická rýma, zejména ta, která je provázená ucpaným nosem, může vést u některých citlivých jedinců až k astmatu, dodala Žiaková. Zvláště nebezpečné je to podle odborníků u malých dětí. Ty totiž ještě nemají plně vyvinutý imunitní systém.
Na vině znečištěné prostředí
Za spouštění alergických reakcí může podle expertů také špatné životní prostředí. Právě Moravskoslezský kraj patří z hlediska vypouštěných škodlivin stále k nejpostiženějším v zemi, uvedl ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě Jaromír Kartous, i když v regionu podle něj rostou investice do ekologických opatření.
- V kraji v uplynulých zhruba deseti letech výrazně vzrostly investice na ochranu životního prostředí. Ještě v roce 2005 připadalo v kraji v přepočtu na jednoho obyvatele na ekologické investice přes 1500 korun a region se držel pod republikovým průměrem, který představoval přibližně 2000 korun na obyvatele. V porovnání regionů tehdy Moravskoslezský kraj obsadil sedmou příčku.
- V roce 2014 už se ale kraj umístil na druhé pozici, lepší byl pouze Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se tak dostal výrazně nad celostátní průměr, kdy na jednoho obyvatele připadla investice na ochranu životního prostředí ve výši zhruba 3000 korun, zatímco v regionu to bylo více než 4500 korun, nejvíce za sledované období.
Navzdory ekologickým investicím ale kraj v případě emisí základních znečišťujících látek do ovzduší zůstává jedním z nejpostiženějších. Podobně zatíženými jsou Ústecký kraj a hlavní město Praha.
„Pozitivem zůstává postupné snižování emisí a v případě tuhých látek přibližování se republikovému průměru, přesto jsou krajské hodnoty v případě měrných emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku na dvojnásobku republikového průměru a v případě oxidu uhelnatého dokonce na 4,5násobku,“ uvedl Kartous.
Ze zjištění statistiků ale zároveň vyplývá, že právě průmysl, který se na znečištění podílí, zůstává pro kraj důležitým odvětvím. „Moravskoslezský kraj byl vždy průmyslovým krajem a přes významnou restrukturalizaci je v tomto směru nadále produktivní. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na jednoho zaměstnance dosahují čtvrté nejvyšší úrovně za krajem Středočeským, Ústeckým a Pardubickým,“ uvedl Kartous. Od roku 2010 kraj v tomto ukazateli trvale překonává celostátní trend.