Když režisér zavolá „vyfič“, musím zmizet, protože něco zakrývám, říká o moderování Událostí Augustová

Říká se jí „máma volebního vysílání“, každé volby totiž prochází mezi grafy a seznamuje s průběžnými i konečnými výsledky hlasování. Moderuje Události, nejdřív ve studiu pouze vsedě, poslední roky vestoje, za chůze a někdy i z venku. Přesto by se Marcela Augustová klidně vrátila k práci krajánka v Libereckém kraji, kde se zpravodajstvím po zkušenostech s publicistkou v polovině 90. let začínala. Tehdy ještě posílala kazety s reportážemi do Prahy autobusem. „Nikdy se nestalo, že by nedojela,“ říká v podcastu Background ČT24, který zpovídá české novináře a novinářky.

Bez Marcely Augustové by nebyly volby, říká se s nadsázkou už víc než dvacet let. Právě ona pravidelně představuje grafy s procenty a počty hlasů. Ve virtuálním studiu, kde moderátor kolem sebe vidí jen zelené plátno, světla a kamery, se tak uměla pohybovat dávno před tím, než se do něj nastěhovaly Události.

„Pohyb se člověk naučí. Jako mají zvířata v lese pěšiny, tak my je máme ve studiu,“ popisuje Augustová chůzi mezi pro diváka neviditelnými pevně vyznačenými body ve studiu. Při volbách nepoužívá čtecí zařízení, průběžné výsledky čte z monitorů, které má kolem sebe, a tahákem je pro ni pouze magnetická tabule se seznamem grafů.

A také pokyny režiséra. „Abych nevyšla z obrazu, měli jsme pokyn stůj, to je jasné. A pak jsme měli ještě ,vyfič‘, a to znamenalo, že musím okamžitě udělat krok a zmizet, abych něco nezakrývala. A ten používal režisér často,“ vzpomíná na první přípravy virtuálního volebního studia.

Reportáže vozil do Prahy řidič autobusu

Když se zpravodajstvím Augustová v České televizi začínala, z techniky měla k dispozici pouze pevný telefon a fax. Čtyři roky v polovině 90. let projížděla každodenně Libereckým krajem a jako regionální zpravodajka informovala o tamních událostech. „Jeden den to byl rozhovor s politikem, druhý sápání v kopcích v Jizerkách. Na všechno člověk musel být připravený. To beru jako nejcennější zkušenost z té doby,“ vzpomíná.

Kameraman natáčel na kazety, výpisky si dělala ručně, reportáž pak psala na psacím stroji. Namlouvala v liberecké redakci a kazetu posílala do Prahy po řidiči autobusu. „13:40 nebo 14:40, to byly nejčastější spoje, které jsme využívali. Byly proto jisté limity, kdy člověk musel být v redakci, aby to stihl,“ přibližuje práci krajánka v 90. letech.

Nikdy se prý nestalo, že by kazeta nedojela. I když dnes regionální reportéři pracují jiným způsobem, nevadilo by jí se mezi ně vrátit. „Mě to krajánkování hrozně bavilo. Když se mě dneska někdo zeptá, jestli bych se vrátila, řeknu, že klidně. Někdo to bere jako kariérní sestup, já to tak vůbec nevnímám,“ říká Augustová.

Sezení mi připadalo strnulé

Nabídku moderovat Události dostala po telefonu. Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal jí volal ve chvíli, kdy jela v Liberci na tenis. „Říkala jsem si, že je to taková zvláštní otázka před tenisem, tak jsem se zeptala, kdy musím odpovědět. Odpověděl, že hned, tak jsem řekla jo,“ vzpomíná.

První moderátorskou dvojici vytvořila v září 1998 s Jiřím Janečkem, později Události moderovala s Romanem Pistoriusem. To ještě seděli v klasickém studiu s newsroomem za zády. Přechod ke stání a do virtuálního studia přivítala. „Za mě je to uvolněnější. Možná je to i tím, že to sezení bylo dlouho a připadalo mi hrozně strnulé,“ vysvětluje.

Proměna Událostí ji navíc vrátila opět do terénu. Moderace z exteriéru totiž Augustovou baví o trochu víc než ze studia. „Je jiná, může být uvolněnější. Divák vidí, že mluvíte z hlavy,“ popisuje. Z hlavy občas musí mluvit i ve studiu. Obzvlášť ve chvílích, kdy technika selže. „Pamatuji si vysílání, kdy úplně zkolaboval vysílací server, to byly hrozné nervy, protože člověk nevěděl, co bude za tři vteřiny. A pak si také pamatuji, že nešly tisknout ani texty, takže jsem šla do studia a v tabletu téměř nic. Něco jsem měla nadrápaného rukou, abych aspoň první čtvrt hodinu věděla, co říct,“ vypráví.

V covidovém období si jako jedna z prvních vyzkoušela také zcela novou disciplínu – moderaci z domova. Dostala jen kameru, osvětlení a návod, jak techniku ovládat. „Najednou divák viděl, že dokáže konzumovat informace i od Marcely v sáčku, které nosí v civilu, a nalíčí se vlastními silami. A že to nemusí být vůbec na škodu. V téhle situaci to může být mnohem přirozenější,“ říká.

I když odmoderovala víc než dva tisíce Událostí z nejrůznějších míst, dodnes ji při vysílání doprovází zdravá nervozita – v jejím případě lechtání v břiše. „Kdyby to zmizelo, člověk by to začal brát, že je všechno samozřejmé a automatické, a to je nejsnazší cesta k chybám,“ domnívá se Augustová.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Youtube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Nezávislost veřejnoprávních médií nikdo neohrožuje, říká Nacher. Chcete z nich vládní tlampač, míní Hřib

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
23. 4. 2026

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
22. 4. 2026Aktualizováno22. 4. 2026
Načítání...