Když režisér zavolá „vyfič“, musím zmizet, protože něco zakrývám, říká o moderování Událostí Augustová

Říká se jí „máma volebního vysílání“, každé volby totiž prochází mezi grafy a seznamuje s průběžnými i konečnými výsledky hlasování. Moderuje Události, nejdřív ve studiu pouze vsedě, poslední roky vestoje, za chůze a někdy i z venku. Přesto by se Marcela Augustová klidně vrátila k práci krajánka v Libereckém kraji, kde se zpravodajstvím po zkušenostech s publicistkou v polovině 90. let začínala. Tehdy ještě posílala kazety s reportážemi do Prahy autobusem. „Nikdy se nestalo, že by nedojela,“ říká v podcastu Background ČT24, který zpovídá české novináře a novinářky.

Bez Marcely Augustové by nebyly volby, říká se s nadsázkou už víc než dvacet let. Právě ona pravidelně představuje grafy s procenty a počty hlasů. Ve virtuálním studiu, kde moderátor kolem sebe vidí jen zelené plátno, světla a kamery, se tak uměla pohybovat dávno před tím, než se do něj nastěhovaly Události.

„Pohyb se člověk naučí. Jako mají zvířata v lese pěšiny, tak my je máme ve studiu,“ popisuje Augustová chůzi mezi pro diváka neviditelnými pevně vyznačenými body ve studiu. Při volbách nepoužívá čtecí zařízení, průběžné výsledky čte z monitorů, které má kolem sebe, a tahákem je pro ni pouze magnetická tabule se seznamem grafů.

A také pokyny režiséra. „Abych nevyšla z obrazu, měli jsme pokyn stůj, to je jasné. A pak jsme měli ještě ,vyfič‘, a to znamenalo, že musím okamžitě udělat krok a zmizet, abych něco nezakrývala. A ten používal režisér často,“ vzpomíná na první přípravy virtuálního volebního studia.

Reportáže vozil do Prahy řidič autobusu

Když se zpravodajstvím Augustová v České televizi začínala, z techniky měla k dispozici pouze pevný telefon a fax. Čtyři roky v polovině 90. let projížděla každodenně Libereckým krajem a jako regionální zpravodajka informovala o tamních událostech. „Jeden den to byl rozhovor s politikem, druhý sápání v kopcích v Jizerkách. Na všechno člověk musel být připravený. To beru jako nejcennější zkušenost z té doby,“ vzpomíná.

Kameraman natáčel na kazety, výpisky si dělala ručně, reportáž pak psala na psacím stroji. Namlouvala v liberecké redakci a kazetu posílala do Prahy po řidiči autobusu. „13:40 nebo 14:40, to byly nejčastější spoje, které jsme využívali. Byly proto jisté limity, kdy člověk musel být v redakci, aby to stihl,“ přibližuje práci krajánka v 90. letech.

Nikdy se prý nestalo, že by kazeta nedojela. I když dnes regionální reportéři pracují jiným způsobem, nevadilo by jí se mezi ně vrátit. „Mě to krajánkování hrozně bavilo. Když se mě dneska někdo zeptá, jestli bych se vrátila, řeknu, že klidně. Někdo to bere jako kariérní sestup, já to tak vůbec nevnímám,“ říká Augustová.

Sezení mi připadalo strnulé

Nabídku moderovat Události dostala po telefonu. Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal jí volal ve chvíli, kdy jela v Liberci na tenis. „Říkala jsem si, že je to taková zvláštní otázka před tenisem, tak jsem se zeptala, kdy musím odpovědět. Odpověděl, že hned, tak jsem řekla jo,“ vzpomíná.

První moderátorskou dvojici vytvořila v září 1998 s Jiřím Janečkem, později Události moderovala s Romanem Pistoriusem. To ještě seděli v klasickém studiu s newsroomem za zády. Přechod ke stání a do virtuálního studia přivítala. „Za mě je to uvolněnější. Možná je to i tím, že to sezení bylo dlouho a připadalo mi hrozně strnulé,“ vysvětluje.

Proměna Událostí ji navíc vrátila opět do terénu. Moderace z exteriéru totiž Augustovou baví o trochu víc než ze studia. „Je jiná, může být uvolněnější. Divák vidí, že mluvíte z hlavy,“ popisuje. Z hlavy občas musí mluvit i ve studiu. Obzvlášť ve chvílích, kdy technika selže. „Pamatuji si vysílání, kdy úplně zkolaboval vysílací server, to byly hrozné nervy, protože člověk nevěděl, co bude za tři vteřiny. A pak si také pamatuji, že nešly tisknout ani texty, takže jsem šla do studia a v tabletu téměř nic. Něco jsem měla nadrápaného rukou, abych aspoň první čtvrt hodinu věděla, co říct,“ vypráví.

V covidovém období si jako jedna z prvních vyzkoušela také zcela novou disciplínu – moderaci z domova. Dostala jen kameru, osvětlení a návod, jak techniku ovládat. „Najednou divák viděl, že dokáže konzumovat informace i od Marcely v sáčku, které nosí v civilu, a nalíčí se vlastními silami. A že to nemusí být vůbec na škodu. V téhle situaci to může být mnohem přirozenější,“ říká.

I když odmoderovala víc než dva tisíce Událostí z nejrůznějších míst, dodnes ji při vysílání doprovází zdravá nervozita – v jejím případě lechtání v břiše. „Kdyby to zmizelo, člověk by to začal brát, že je všechno samozřejmé a automatické, a to je nejsnazší cesta k chybám,“ domnívá se Augustová.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Youtube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 25. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 25. června 2026.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Mají důvěru a jsou dobře řízené, řekl Pavel o ČT a ČRo na Valném shromáždění EBU

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.
před 23 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pátek 26. června

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánovčera v 06:55

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
24. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 24. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 24. června 2026.
24. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události úterý 23. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 23. června 2026.
23. 6. 2026

ČT a ČRo hrají jedinečnou roli, říká šéf Evropské vysílací unie

Generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran v rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že veřejnoprávní média v tuzemsku mají jedinečnou roli a jejich nezávislost je klíčová. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se na schůzce snažil vysvětlit, že pokud chce vláda změnit jejich financování, pak musí zajistit pojistky udržitelnosti. EBU a mezinárodní organizace ve společném prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad záměrem českého kabinetu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
22. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...