Po filmu, audioknihách či poštovních známkách se Čtyřlístek objeví i ve Večerníčku. První díl s názvem Kamarádi z Třeskoprsk odvysílá Česká televize 14. února. Animovaný seriál vznikl k pětapadesátému výročí komiksu a k osmdesátinám „otce“ komiksových příběhů Jaroslava Němečka. Natočeno je zatím sedm epizod, na dalších šesti animátoři pracují.
Z Třeskoprsk až na obrazovku. Komiks Čtyřlístek se poprvé dostal do Večerníčku
Nerozluční kamarádi – psí slečna Fifinka, kocour Myšpulín, zajíc Pinďa a prasátko Bobík – žijí v malém městečku Třeskoprsky už více než půlstoletí. Na vrcholu slávy se tisklo téměř čtvrt milionu sešitů jejich „veselého obrázkového čtení“. Čtenářská obliba pomohla Čtyřlístku přežít i nástup atraktivní konkurence ze Západu po revoluci, komiks vychází dodnes pro další generaci čtenářů, byť v daleko menších nákladech.
O převyprávění Čtyřlístku jako večerníčku se uvažovalo už v devadesátých letech. Vzniklo několik krátkometrážních epizod, ovšem na dobrou noc dětem se nevysílaly. „Všechno se transformovalo, privatizovalo, měnilo, seriál skončil po třech dílech a dál se v tom báli pokračovat, Čtyřlístek byl velmi populární, tak možná byl velký strašák pro režiséry, zvlášť když první pokus špatně dopadl,“ domnívá se režisér Michal Žabka.
Technický pokrok ano, politika ne
Večerníčkový Čtyřlístek se dostává na obrazovky až teď. Podle tvůrců v podobě, jak ho čtenáři znají. Komiks nikdy nebyl politický, ani nereflektoval současné dění. Technicky ovšem s dobou šel, v novějších příbězích Fifinka surfovala po internetu a Pinďa i Bobík psali esemesky. A pokroku se nikdy nebránily vynálezy, jež byly a jsou doménou Myšpulína.
„Zaslechla jsem třeba, že existují drony. Nevěděla jsem, jak to vypadá, musela jsem se poptat, a hned jsem použila, že je Myšpulín sestrojí,“ prozradila scenáristka Hana Lamková, která se na komiksových příbězích čtyř zvířecích přátel podílí přes třicet let.
Vývojem ovšem prošla i jak sama výroba animovaného filmu, tak komiksu. „To je nebe a dudy. Všechno se muselo nakreslit, někdy se to posílalo do tiskárny, a barvilo se to, až když to vytiskli a poslali zpátky,“ popisuje duchovní otec Čtyřlístku Jaroslav Němeček.
Vynálezce Myšpulín v první epizodě večerníčkového seriálu
Podle původních příběhů
Večerníčkové epizody vycházejí z původních komiksů. První se jmenuje Kamarádi z Třeskoprsk, předloha tohoto dobrodružství se ke čtenářům dostala v roce 1994, tehdy pod názvem Není Pinďa jako Pinďa. Dále než do porevolučních let tvůrci nesahali, i proto, že výtvarný styl Čtyřlístku se časem měnil, večerníčková animace by tedy vyžadovala větší zásahy.
„Polovina záběrů je použita z původních kreseb, i když upravená, a druhou půlku bylo nutno nakreslit, protože příběhy v komiksech jsou krátké, musely se natáhnout,“ prozradil o práci na večerníčku Žabka.
Komiksové bubliny nahradily hlasy Terezy Bebarové, Bohdana Tůmy, Petra Rychlého či Jiřího Ployhara. Jeden osmiminutový díl vznikal přibližně čtyři měsíce. „Podívají se k faraonům za záhadami pyramid i na olympijské hry, kde budou bojovat o medaile,“ prozradil Žabka.
Rozhovor s režisérem Michalem Žabkou a výtvarníkem Jaroslavem Němečkem (zdroj: ČT24)
Čtyřlístek už má filmové zkušenosti
Dříve než do Večerníčku se Fifinka, Myšpulín, Pinďa a Bobík dostali do filmu. Celovečerní snímky Čtyřlístek ve službách krále a Velké dobrodružství Čtyřlístku z let 2013 a 2019 režíroval tvůrce večerníčku Michal Žabka (v jednom případě spolu se Zdeňkem Štěpánem). „Šel jsem do toho s tím, že se ne všem zavděčím,“ podotkl.
Autoři zpočátku uvažovali o 3D formátu, nakonec se rozhodli pro tradičnější podobu, protože ta lépe odkazuje k populární předloze. „Postavičky byly nejprve vymodelované jako trojrozměrné, pak se díky trikům udělaly dvojrozměrné a nakonec se dokreslovaly,“ popsal animátorské práce Žabka.
Výtvarníkem byl, stejně jako u komiksové předlohy, Němeček. Ten u příležitosti premiéry prvního ze snímků prozradil, že s rozpohybováním příběhů z Třeskoprsk počítal. „Od začátku byly figurky kreslené tak, aby je bylo jednoduché animovat. Stvořit z nich film byl můj velký sen,“ uvedl. Kreslená čtveřice se dočkala i audioknih a objevila se také na poštovních známkách.
„Smrdí to Západem“
Komiks Čtyřlístek – aktuální sešit má číslo 750 – vychází od května 1969, kdy se objevil první sešit Vynálezy profesora Myšpulína. „Když jsme Čtyřlístek do nakladatelství přinesli, pan ředitel si ho vzal před sebe, otevřel a řekl: ‚Smrdí to Západem.‘ A mě napadlo: ‚Tak to je konec.‘ Ale mladí redaktoři, kteří tam byli, náš komiks prosadili alespoň na vyzkoušení,“ vzpomínal později Němeček.
Mělo zůstat u jednoho vydání, ale nebývalý čtenářský zájem rozhodl o pokračování. Původně vycházel komiks osmkrát či devětkrát ročně, a to podle toho, jak se autorům i nakladatelství dařilo řešit různé problémy, například nedostatek papíru. „Naprostá většina českých výtvarníků a českých komiksových čtenářů začínala právě na Čtyřlístku,“ poznamenal komiksový publicista Tomáš Matějíček.
ČT poprvé odvysílá večerníček podle komiksu Čtyřlístek (zdroj: ČT24)
Večerníček se vysílá už téměř šedesát let
Také s Večerníčkem jsou spojeny výrazné osobnosti výtvarného umění, jako Jiří Šalamoun, Zdeněk Smetana či Adolf Born. „Večerníček je nenahraditelnou galerií výtvarného umění u nás. Najdete tam velké množství postupů, nápadů,“ podotýká analytik formátů ČT Milan Kruml.
Původní inspirace pro Večerníček byla ale bez obrazu, vycházel totiž z rozhlasového pořadu Hajaja. „Stával se fenoménem a televize nechtěla zůstat pozadu,“ doplnil Kruml. Vzniklo tak pravidelné vysílání, zpočátku ještě ne každý podvečer. Až po několika letech se pohádka na dobrou noc objevovala na obrazovkách denně a také přešla z černobílého formátu do barvy.
Měnilo se i obsazení herců, kteří animované postavičky dabovali. Třeba u Rumcajse nahradil zesnulého Karla Högera Eduard Cupák. „Byla to hezká práce a do určité míry i prestižní, takže tomu odpovídaly i hlasy,“ podotýká Kruml. Večerníčkové hrdiny namlouvali třeba i Josef Dvořák či Jiřina Bohdalová. Její hlas zní už v prvním pořadu považovaném za večerníčkový příběh – pohádce Kluk a kometa.
Režisér Michal Žabka o večerníčku Čtyřlístek (zdroj: ČT24)
Večerníčky se vysílají už téměř šest dekád, za tu dobu mohli diváci zhlédnout na čtyři sta dvacet seriálů. V uplynulých jedenácti letech, kdy se měří sledovanost, si nejvíce lidí pustilo loutkový večerníček Jája a Pája. Následovaly pohádky O Mikešovi a Krkonošské pohádky.
Na obrazovkách se ročně objeví dva až tři nové večerníčkové seriály. Momentálně je jich ve výrobě osm. Mezi nimi třeba Příhody Ferdy Mravence a brouka Pytlíka nebo nové zpracování Povídání o pejskovi a kočičce.