Olomouc – Lidské tělo zkoumají lékaři od nepaměti, jak se proměňovaly jejich poznatky v novověku? Vědecká knihovna v Olomouci shromáždila na aktuální výstavě tisky o lidské anatomii z 15. až 18. století, a to při příležitosti pětistého výročí narození lékaře Andrease Vesalia. Jeho výpravná kniha o lidské anatomii, která měla výrazný vliv na další vývoj oboru, je také jedním z exponátů.
Nejvzácnějším exponátem olomoucké výstavy je ale Fasciculus medicine, který byl sepsán v roce 1491 Johannem Kethamem v Benátkách. Nejstarší tištěný atlas člověka byl velmi častou pomůckou při výuce medicíny. Zachovalo se jen několik exemplářů prvního vydání, jeden z nich uchovává také Vědecká knihovna v Olomouci. Moravské město neopustil minimálně čtyři staletí. „První zmínka o něm pochází až z roku 1625, kdy byl zapsán do knihovny brněnských jezuitů,“ potvrdil historik Rostislav Krušinský z olomoucké Vědecké knihovny.
Návštěvníci se na výstavě mohou seznámit s díly více než tří desítek osobností, které přispěly k vývoji anatomie. Například s prvním dílem moderní oftalmologie anebo přelomovou prací vlámského lékaře a profesora anatomie v Padově Andrease Vesalia, od jehož narození uplyne 31. prosince přesně pět set let.
Zhruba pět set je také stránek v jeho knize o stavbě lidského těla. Sepsal ji v pouhých osmadvaceti letech a zajistila mu proslulost po dlouhá staletí. „Jedná se o první moderní anatomický atlas. Vesalius jej poprvé rozdělil do sedmi částí a toto členění se používá dodnes,“ upozornil historik Jiří Glonek. Do dnešních dob se využívá také postup pitvy, kterou Vesalius navrhl.
Spis je doplněn stovkami kreseb především od Tizianova žáka Jana Stefana Kalkara. Bohatý obrazový doprovod byl jedním z kritérií při výběru exponátů na výstavu. Prolistovat si vývoj zobrazování lidského těla od 15. století po osvícení mohou zájemci v Olomouci do 16. listopadu.
