V divadelních šuplíkách na premiéru čekají Diktátor, Werich i Nabucco

Za zavřenými dveřmi divadel je poměrně rušno i přesto, že pro živé publikum hrát nesmí. Přesto vznikají nové inscenace. Divadla zkoušejí premiéry do šuplíku buď s výhledem, že je uvedou, jakmile se uvolní protipandemická opatření, anebo je rovnou řadí na program příští sezony. Do zákulisí některých zkoušek nahlédly alespoň kamery České televize.

Janáčkova opera Národního divadla Brno nastudovala operu Nabucco. Verdiho pojetí starozákonného příběhu o zajetí židovského národa babylonským králem zasadili brněnští divadelníci do futuristicky působící scény a kostýmů.

„V této opeře jde o střet dvou kultur a já nestraním ani jedné. Snažil jsem se postihnout příběh Nabucca jako člověka, který samozřejmě v úsilí za svým cílem vybudování své říše způsobí utrpení i ostatním. Ponaučení, které i pro mě z té inscenace vychází, že pokud činíme utrpení ostatním, jednou sami na sobě zakusíme, co to znamená,“ říká režisér Jiří Heřman. Role Nabucca se ujal barytonista Dalibor Jenis.

Nahrávám video

Museum Kampa na stejnojmenném pražském ostrově rozšířilo své aktivity už předloni o letní scénu. Tehdy na ní představilo osud mecenášky a zakladatelky muzea Medy Mládkové. V novém prázdninovém představení cílí na další osobnost spojenou s Kampou: Jana Wericha, který v tamním domě bydlel. „Na nebeské forbíně spolu vedou dialog mladý a starý Werich,“ prozradila producentka Daniela Sodomová.

„Jan Werich je pro nás určitá modla, naším úkolem bude přistoupit k němu s určitou hravostí a zdravou drzostí,“ očekává Vojtěch Kotek, který se v roli Wericha v mladším věku střídá s Janem Nedbalem. Postavu stárnoucího komika pak alternují Václav Kopta a Jan Vápeník. Za souseda měl Werich na Kampě nejprve Jiřího Voskovce a po jeho emigraci Vladimíra Holana. S básníkem se opět potkává v inscenaci Hadry, kosti, kůže, kterou uvádí nedaleké Švandovo divadlo.

Nahrávám video

Až děsivě aktuální je drama Doktorka, do něhož se pustila činohra Národního divadla Brno. Důležitou roli v něm hrají mediální senzace a zkreslené interpretace. Hlavní hrdinka, lékařka, čelí tlaku veřejnosti, protože odmítla pustit kněze k umírající dívce. Autorem je současný britský dramatik Robert Icke, ten adaptoval hru Arthura Schnitzlera z počátku dvacátého století.

„Je to v zásadě příběh pádu jedné výborné lékařky, která přecení svoje schopnosti a přecení i své kolegy a společnost, protože si myslí, že ji bude posuzovat na základě profesních kvalit,“ upřesňuje režisér Lukáš Brutovský. Zdá se ale, že mnohem důležitější je národní, rasová i sexuální identita. „Řeč je mocná zbraň a může se stát velmi toxickou,“ upozorňuje představitelka hlavní role Hana Tomáš Briešťanská. 

Nahrávám video

Východočeské divadlo se přidalo ke scénám, které do svého repertoáru zařadily Žítkovské bohyně. Dramatizace bestselleru Kateřiny Tučkové se ujala režisérka Kateřina Dušková. Příběh pojednává o ženách z moravských Kopanic, které ovládaly magii. „Tyto schopnosti pro ně byly darem, ale i postižením,“ podotýká dramaturgyně Jana Uherová. Pardubická scéna Žítkovské bohyně už uvedla v on-line premiéře, na živé publikum ale ještě čeká.

Nahrávám video

Divadlo ABC sáhlo po adaptaci jednoho z nejúspěšnějších filmů Charlieho Chaplina. V Diktátorovi v roce 1940 parodoval stupiditu, zvrácenost a antisemitismus nacismu a jeho vůdců. Satira je postavená na záměně židovského holiče s vůdcem Adenoidem Hynkelem, jemuž je velmi podobný. Omylem se tak ocitne před rozvášněnými davy a má rozpoutat válku.

Divadelní inscenace v ABC vznikla v režii Martina Čičváka. Vychází z pečlivého studia původního filmu a vsází na komiku Filipa Březiny. Osvojit si musel i Chaplinovu nesmyslnou německou hatmatilku.

Nahrávám video

Norský choreograf Jo Strømgren připravil s baletním souborem Národního divadla moravskoslezského taneční fantazii Mahlerovy vzpomínky. „Obecně nejsou ani tak o Mahlerovi, nemám rád dokumenty, ale o vzpomínkách jako takových. Dlouhý řetěz obrazů bez příběhu, bez logiky,“ popisuje Strømgren, který je zároveň autorem scény a vizuálních efektů.

Inspirovat se nechal Mahelrovými písněmi i tím, co skladatel slyšel kolem sebe během dětství v multikulturním Rakousku-Uhersku. „Chtěl bych v této době vytvořit ambientní dílo k zamyšlení,“ vyslovil choreograf přání během zkoušek přímo v Ostravě.

Nahrávám video

Bývalý šéf baletu Národního divadla Petr Zuska nazkoušel svůj autorský projekt s Dejvickým divadlem. Novinku nazval Terapie a roli terapeutky svěřil Kláře Melíškové. „Nejsem z těch, kteří by s herci chtěli dělat balet, to je úplný nesmysl. Ale myslím si, že je to jak pro ně, tak pro mě cesta do neprobádaných vod, a o čem jiném má divadlo být než o zkoušení nových věcí,“ uvedl Zuska. Terapie propojuje činohru s pohybem, hudbou a také poezií. Dialogy místy přecházejí ve verše Holana, Skácela nebo Čermákové a také Karla Kryla.

Nahrávám video

Dva středověcí učenci se sejdou na výroční hostině v Komorní scéně Aréna. Nová hra dramaturga a kmenového autora této scény Tomáše Vůjtka se vrací do období kostnického koncilu. „Ve své době patřili k těm nejlepším a pak se stali těmi, na které svět zapomněl. Proto název Ten druhý, protože ti druzí nikoho nezajímají,“ vysvětluje Vůjtek.

Satirický dialog o pravdě, životě a smrti vedou filozof a teolog Jeroným Pražský, který byl upálen stejně jako jeho přítel Jan Hus, a humanista Gianfrancesco Poggio Bracciolinio. „Je to rekonstrukce jakéhosi politického procesu. Hra o smyslu českých dějin a o tom, jak je reflektujeme,“ doplňuje Vůjtek. Historické osobnosti v divadelní fikci představí Martin Cisovský a Vojtěch Lipna.

Nahrávám video

Paraguayský prales a Prahu počátku dvacátého století spojila nová inscenace Divadla Husa na provázku. Na příběhu cestovatele Alberta Vojtěcha Friče a indiána Čerwuiše vykresluje nejen střet dvou odlišných civilizací, ale i současnou krizi.

„Je to celé o hledání léku, jak zachránit kmen, a zároveň hledání léku, jak zachránit Evropu, protože ta se někam řítí a tam končí starý svět a začíná nový. A nikdo ani tenkrát nevěděl, jaký bude. Po sto letech jsme také v přelomu, mám pocit, že budeme muset také zaujmout nějaké stanovisko ke světu a nemůžeme se tvářit, že jsme na světě jenom sami,“ obává se režisér David Jařab. Friče hraje Dalibor Buš, indiána, jehož cestovatel dovezl s sebou do Evropy, Dominik Teleky.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chtěl problémů míň, ale má jich víc. Římský veletrh narazil s antifašismem

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.
před 9 hhodinami

V Oxfordu otevřelo první britské romantasy knihkupectví

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.
7. 7. 2026

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
7. 7. 2026

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
6. 7. 2026

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
5. 7. 2026

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

Evropský pohled