Ve švýcarském Bernu a v německém Bonnu jsou k vidění dohromady čtyři stovky uměleckých děl ze sbírky Hildebranda Gurlitta. Německý sběratel umění svoji obsáhlou kolekci vybudoval před druhou světovou válkou a během ní – nacisté ho tehdy pověřili prodejem moderního umění, které považovali za degenerované. Lidé ovšem o sbírce desítky let netušili.
Umění zvrhlé a ukradené. V Bonnu a Bernu vystavují Gurlittovu sbírku
V Bonnu a Bernu vystavují Gurlittovu sbírku (zdroj: ČT24)
O rozsáhlé sbírce, čítající více než 1500 položek, se veřejnost dozvěděla teprve před čtyřmi lety. Německé úřady ji tehdy dočasně zabavily Corneliu Gurlittovi, synovi původního majitele. Důvodem bylo podezření, že část děl nacisté ukradli. Gurlitt, který zemřel před třemi a půl lety, sbírku ale nakonec dostal zpět a v závěti ji odkázal muzeu v Bernu.
To z ní teď představuje 160 prací, například díla Vasilije Kandinského či Paula Kleeho, a výstavě nazvané Zvrhlé umění – zabavené a prodané. „Sice víme hodně o nacistické historii, ale tato výstava nabízí příležitost k bližšímu pohledu na tehdejší politickou reprezentaci a její přístup k umění, umělcům a pronásledování těch, jejichž tvorba se jí nelíbila,“ podotýká ředitelka Muzea umění v Bernu Nina Zimmerová.
Výstava Gurlittovy sbírky v Bernu
Druhá výstava – v bývalé západoněmecké metropoli Bonnu – obsahuje 250 exponátů. Představuje je pod názvem Nacistická krádež umění a její následky. Zaměřuje se na umělecká díla, která nacisté ukradli, nebo je jejich původ dodnes nejasný. K vidění budou například obrazy Claudea Moneta, Édouarda Maneta nebo Edgara Degase.
Část sbírky židovské majitele skutečně měla. Do rukou jejich dědiců se zatím podařilo vrátit jen několik málo obrazů. U většiny dodnes není jasné, komu patřily.
Vždy říkám, že i každý jeden kus ukradeného umění je příliš mnoho, a proto je potřeba dál pokračovat ve zjišťování, kdo byl skutečným majitelem daného díla.
Na pátrání po původních majitelích obrazů, soch nebo kreseb uvolnila německá vláda více než 160 milionů korun. Obě výstavy – v Bernu i Bonnu – budou pro veřejnost otevřené do března příštího roku.