Rozhovor: Matěj Homola napsal příběh skejťáků. Chtěl bejt jako oni

Nahrávám video
Rozhovor s Matějem Homolou
Zdroj: ČT24

Po publikaci Prkýnka na maso jsme si uřízli se na trhu objevuje další kniha o historii skateboardingu. Tentokrát jde ale o pohled autobiografický.  Ohlíží se Matěj Homola, člen skupiny Wohnout a vystudovaný fotograf, který se rozhodl podělit se se čtenáři o svůj osobní skejtový příběh.

Rozhovor s Matějem Homolou

Kdy jste si poprvé řekl to, co stojí v názvu knížky – tedy Chci bejt jako oni?

Bylo to v roce 1986, když jsme se s kamarády z Vinohrad dozvěděli, že je na Strahově U-rampa. Šli jsme tam, bylo mi tenkrát 14 let, a tam jsem viděl barevné lidi, kteří se divně točí ve zvláštním korytu. Přišlo mi to natolik cool, že jsem si řekl, že tohle musím umět taky, a začal jsem si tenhle sen plnit a z prkna jsem doteď neslezl.

Jak rychle se vám tehdy povedlo být jako oni?

Šlo to trochu pomalu, protože, a o tom v té knize také píšu, doba za minulého režimu byla pro skateboarding odlišná od té současné. Byl velký problém sehnat výbavu, mně trvalo několik let, než jsem si dal dohromady pořádné profesionální prkno, takže začátky zdržovalo tohle. Jinak si myslím, že to je běh na dlouhou trať stát se dobrým – a já jsem se nikdy dobrým nestal. 

V knize také říkáte, že vás skejt vychoval. Co vás naučil a co jste se naopak naučit neměl?

Věnoval jsem tomuhle sportu spoustu času, hodně let jsme tím žili úplně naplno. A on to není jen sport, ale i životní styl a možná také druh street artu. Mám pocit, že svobodomyslnost, která se k tomu sportu váže, se nám stala vrozenou a hodně se promítla následovně třeba do textů v naší hudbě. 

Musel jste se určitě probírat stovkami fotografií. A jak těžké pro vás bylo připravit k nim text, který je celkem osobní?

Největší práci opravdu dalo probrat se fotkami, z tisíců záběrů vybrat finálních pět set. To mi zabralo půl roku. Když jsem na začátku hledal koncept knihy, říkal jsem si, že buď můžu vydat jen čistě archiv fotografií, nebo k nim napíšu i text. Chvíli jsem přemýšlel jaký, jestli se pokusím udělat celkovou kroniku skateboardingu, ale nakonec jsem od toho upustil a řekl jsem si, že napíšu svůj příběh. Co jsem prožil a vyfotil od roku 1985 do roku 2000, kdy knížka končí, protože tehdy jsem přestal fotit.

Z knihy Matěje Homoly o skateboardingu Chci bejt jako oni
Zdroj: Facebook projektu

Má být vaše kniha vzpomínkou pro kamarády nebo třeba i návodem pro generaci vaší dcery?

Primárně jsem ji dělal proto, aby si lidi zavzpomínali. Za dobu, co jezdím, jsem potkal stovky a tisíce lidí a spoustu zajímavých příběhů. Tenkrát se nikdo moc focení nevěnoval, takže jsem to bral v podstatě i jako povinnost něco se svými fotkami udělat a vydat je. Doufám, že kamarádi budou mít radost. Na druhou stranu si zároveň přeju, aby kniha oslovila i lidi z generace, kteří tu dobu nezažili, ale skateboarding dělají a chtějí vědět, co bylo předtím. Protože ani já nejsem nejstarší generace, ještě přede mnou byla spousta lidí, ale vždycky jsem si s nimi rád povídal a vyzvídal od nich, co bylo, než jsem začal. 

Můžou dnešní mladí přijmout i životní filozofii, která ke skateboardingu patří? 

Myslím, že určitě. Tím, že jsem z toho ještě úplně nevypadnul, mám možnost vidět nové tváře, a i když okolí se mění, gros zůstává pořád stejné, pořád tenhle sport přitahuje zvláštní kategorii lidí, které zas nepřitahuje hokej nebo fotbal. Má hodně společného se surfem a snowboardingem, je to všechno jedna parta a vždycky to byl takový, dejme tomu alternativní, sport. 

Knihu Chci bejt jako oni křtí Matěj Homola v úterý ve skateparku na Štvanici. K mání není v běžné knižní distribuci, je možné si ji objednat na stránce kapely Wohnout anebo získat na prodejních místech, která zveřejňuje autor publikace na Facebooku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 4 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 16 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 20 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...