Výstava plakátů připomíná v pražském památníku na Vítkově uměleckou historii olympijských her. Vrací se tak do doby, kdy součástí sportovních her bylo také soutěžení v kulturních disciplínách. Díla musela souviset se sportem a mít na olympiádě premiéru. Díky tomu získal olympijskou medaili třeba český hudební skladatel Josef Suk.
Roku 1912 na letních olympijských hrách ve Stockholmu se kromě sportovců poprvé utkali o medaile také umělci. Soutěžili v pěti disciplínách: architektuře, literatuře, hudbě, malbě a sochařství.
„Kultura přišla na olympijské hry díky Pierru de Coubertinovi, obnoviteli olympijských her, který pořád říkal, že olympijské hry nejsou jen sport, ale že je to spojení duše a těla,“ říká František Kolář, historik a místopředseda Českého olympijského výboru.
Umění mělo také pomoci vzbudit široký zájem o sportovní hry. Právě pro olympiádu ve Stockholmu proto vznikl vůbec první olympijský plakát. „Protože byl na svou dobu možná příliš moderní, tak v některých účastnických zemích se nesměl distribuovat kvůli své skandálnosti,“ říká Lucie Swierczeková z Národního muzea.
V Archivu tělesné výchovy a sportu Národního muzea se ukrývá jedna z největších světových sbírek plakátů s tematikou sportu a tělesné výchovy. Při příležitosti Her v brazilském Riu de Janeiro muzeum připravilo výstavu kompletní řady plakátů z letních olympijských her. Expozice v Národním památníku na Vítkově bude k vidění do září.
Stříbro za hudbu, bronz za sochu
Pro československé umělce byla nejúspěšnější olympiáda v Los Angeles v roce 1932. Skladatel a houslista Josef Suk se tehdy přihlásil se svým sokolským pochodem, který nazval V nový život. Vyhrál stříbrnou medaili, přičemž zlato nebylo uděleno.
Na stejných hrách uspěl také Jakub Obrovský. Za sochu Vraždícího Odyssea získal v Americe bronzovou medaili. Za čtyři roky v Berlíně přišla pro československé umění třetí a poslední medaile. Skladatel Jaroslav Křička si za orchestrální skladbu Horácká suita vysloužil také bronz.
Slavní umělci často zasedali v uměleckých komisích, například v Paříži 1924 seděli v porotě jeden z největších skladatelů dvacátého století Igor Stravinskij nebo švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová, která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
V roce 1949 olympijský výbor soutěže v umění zrušil. Klání profesionálních umělců se prý neslučovalo s čistotou olympijské myšlenky. Umělecké soutěže proto nahradily nesoutěžní festivaly. Přehlídka umění se koná také na letošní olympiádě v Riu de Janeiro. Výtvarník David Černý pro ni vytvořil sto párů nohou Emila Zátopka.
