Norské fondy jsou na památkách vidět

Plzeň – V Západočeském muzeu začíná 18. března výstava, která prezentuje výsledky pětiletého grantu, jenž byl určen na obnovu movitého kulturního dědictví Plzeňského kraje. Peníze z takzvaných norských fondů pomohly restaurovat stovky, možná tisíce sbírkových předmětů a vybavit depozitáře a výstavní prostory v 11 muzeích a galeriích. Expozici vybraných sbírkových předmětů a fotodokumentace si návštěvníci plzeňského muzea mohou prohlédnout do 1. května.

„Norské fondy byly jedinými fondy, které nabízely možnost zrestaurovat kulturní památky,“ upozornil primátor Plzně Martin Baxa. Díky ojedinělému počinu se podařilo opravit nejrůznější sbírkové předměty, které byly mnohdy ve špatném stavu, ale muzea neměla peníze na jejich restaurování.

Jsou to například malované lidové skříně ze sbírek muzeí v Blovicích a Tachově, rozměrné návrhy pro sgrafita od Mikoláše Alše, historické knihy, unikátní stříbřené sklo a sklářské střihy ze sušického muzea, významné archeologické nálezy, obrazy a církevní textilie z muzea v Rokycanech, historické vějíře nebo části zbroje.

2 minuty
Reportáž Mirky Vildové
Zdroj: ČT24

„Opravovaly se hudební nástroje, krásné hrací skříně, které po restaurování hrají, housle, které nehrály, a hrají, restaurovalo se hodně textilu, prapory,“ vyjmenoval dál Aleš Tuček z krajského úřadu.

Největším a nejnákladněji restaurovaným exponátem byl oltář z kaple v Chotiměři z roku 1775. Cennou památku získalo domažlické muzeum převodem od církve na počátku 90. let 20. století. Oltář byl v havarijním stavu - prolezlý plísněmi, červotočem, dřevokaznými houbami. „Čím to mohlo být poškozeno, tak tím to poškozeno bylo - požárem, vytopením, napadeno dřevomorkou, červotočem,“ vyjmenoval  ředitel Muzea Chodska Josef Nejedl. Restaurování přišlo na 1,8 milionu korun.

Výstava v Západočeském muzeu nabízí návštěvníkům ukázku restaurovaných předmětů a také dokumentaci jejich dřívějšího stavu. Návštěvníci si mohou exponáty prohlížet v přízemí pravého křídla hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni do 1. května za mimořádně dotované vstupné deset korun.

"To, co jsem tady viděl, mě docela ohromilo. Peníze byly využity opravdu velmi dobře." /velvyslanec Norského království v ČR Jens Eikaas k výstavě v Západočeském muzeu/

Plzeňský kraj začal připravovat projekt na získání dotace v roce 2005, rukama restaurátorů pak historické předměty prošly v letech 2009 a 2010. Celý projekt zahrnoval také vybudování a vylepšení muzejních depozitářů. Celkem se utratilo přes 20 milionů korun, z toho přibližně 15 milionů byla dotace z fondů, zbytek doplatil Plzeňský kraj jako zřizovatel muzeí a galerií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 22 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...