Karlovy Vary - Turistickou mapu Karlovarska zaplňují nová muzea. Vedle zavedených expozic krajského a městských muzeí je otvírají i menší města a vesnice. Některá vznikla jako ryze soukromá - muzejníky jsou bývalí chalupáři, exponáty pak to, co doslova našli na půdách a ve stodolách. Jindy jsou iniciátory nové expozice spolky, jako v případě četnického muzea v Habartově nebo hasičského muzea ve Skalné u Chebu.
Sbor dobrovolných hasičů zde dostal k dispozici celé patro na hradě Vildštejn. Exponáty zapůjčili jak soukromníci, tak hasičské sbory z okolí bližšího i vzdálenějšího. Opravit je před výstavou si vyžádalo nemálo práce.
„Alespoň budou k vidění, lepší, než kdyby ležely někde zaprášené v garážích nebo kolnách,“ nelituje ale námahy jednatel skalenských hasičů Roman Milničuk. Jejich nadšení podporuje i starosta Skalné Radomil Gold (ODS): „Nikdo jim ten nápad nevnuknul, a v tom je právě krása tohoto projektu.“
Četnická vzpomínka v Habartově
Otevření Muzea bezpečnostních sborů v Habartově má připomenout smutné události v předmnichovském Československu - vyvraždění místní četnické stanice za henleinovského puče 13. září 1938.
„Řada exponátů bude ze soukromých sbírek našeho sdružení a ze sdružení v Praze, které je podobného ražení. Část pak z Krajského muzea v Plzni a Muzea policie v Praze,“ upřesnil Jiří Převrátil z Četnické stanice Habersbirk, občanského sdružení, jež za otevřením muzea také stojí.
Hrázděný statek na Chebsku
Další nově otevřené muzeum financoval karlovarský krajský úřad. Za pět milionů korun koupil hrázděný statek v Milíkově u Chebu. Stavba zůstala vzácně zachovaná, rodina bývalého majitele ve statku do poslední chvíle bydlela se vším, co v něm je.
A Krajské muzeum Karlovarského kraje se také k žádným změnám nechystá. Statek je nedotčený stavebními zásahy nejpozději od 2. poloviny 19. století. Jeho nejstarší částí je stodola z roku 1781.
