Jeho Pražané Mozartovi rozumějí už 230 let. Do Čech odjel ze "snobské" Vídně

Skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Ve Vídni diváci tuto operu neocenili, ale Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívalo a pískalo celé město a mistr si pochvaloval: „Moji Pražané mi rozumějí.“

Mozartovi bylo tehdy jedenatřicet let. Po neúspěchu ve Vídni skladatele velmi potěšily zprávy o skvělém přijetí Figarovy svatby v Praze. A tak velmi rád přijal pozvání a přijel. Pražské publikum jej přijalo velice vřele. Na skladatelovu počest byl pořádán ples a mladý skladatel byl zván do nejvyšší společnosti. Kromě provedení Figarovy svatby v Nosticově divadle navíc o den dříve dirigoval na stejné scéně také premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

„Pro snobské vídeňské publikum byla opera těžko přijatelná“

„Opera ve Vídni byla zábavou pro VIP společnost, pro dvůr a šlechtu. Zatímco u nás od dvacátých let osmnáctého století existovala veřejná scéna, na které se hrály italské opery. Ve Vídni to šlo do snobských hodnot, ale u nás byla opera běžná věc,“ vysvětluje Mozartův pražský triumf skladatel a hudební publicista Lukáš Hurník.

Nahrávám video
Lukáš Hurník: Vídeň byla pro Mozartovu operu příliš snobská
Zdroj: ČT24

„Dobrou cenovou politikou se do divadel dostali lidé, kteří najednou měli k dispozici skvělou italskou operu. Pro snobštější vídeňské publikum byla Mozartova složitá a objevná opera těžko přijatelná,“ dodává.

Mozart se pak z vděčnosti rozhodl pro Prahu složit operu Don Giovanni a její premiéru v témže roce (29. října) opět dirigoval osobně. Další premiéra Mozartovy opery La clemenza di Tito (později se hrála pod názvem Titus) se odehrála 6. září 1791 na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Tato opera však nedosáhla úspěchu předchozích kusů.

Při odjezdu z Prahy v polovině září 1791 Mozart slzel, s českou metropolí se tehdy loučil navždy. Za tři měsíce Mozart ve Vídni zemřel, opuštěn a chudý, jeho ostatky byly pochovány do společné šachty nemajetného obyvatelstva. Pražané již 14. prosince uspořádali na jeho počest velkou pamětní tryznu v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně.

Figarova svatba se na prknech Stavovského divadla stále zpívá. Do léta je na programu hned deset představení. V současném nastudování režiséra Josefa Průdka exceluje špička mladé pěvecké generace, Kateřina Kněžíková, Marie Fajtová, Adam Plachetka, Jiří Hájek a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...