Ostrava - V nakladatelství Revolver Revue vyšla Jedna věta Petra Hrušky. Básník z Ostravy je dvanáctým autorem, který pro tuto edici zaznamenal svůj jeden rok formou jedné věty pro každý den. Petr Hruška psal svou Jednu větu dvakrát po sobě – v roce 2013 a 2014. První už hotový rukopis, od kterého neměl kopii, zapomněl loni v lednu ve vlaku. Přes urputnou snahu sešit nenašel. A tak napsal své věty znovu. Knihu pokřtil v ostravském klubu Les.
Jedna věta Petra Hrušky. Ztracený rukopis oplakal a napsal nový
Když Petr Hruška přišel loni v lednu na Tři krále ve vlaku z Ostravy do Brna o hotový rukopis a další sešit s básněmi, byl z toho nezvyklý poprask. Redakce Revolver Revue v tiskové zprávě prosila veřejnost o pomoc s nalezením autorovy roční práce. Zoufalý Hruška, který v Brně zřejmě nechal sešity ležet na sedadle ve vlaku a vystoupil, sliboval nálezci odměnu.
Zpráva o básníkově prekérní situaci prošla snad všemi médii. Došlo to tak daleko, že se ozvali nedůvěřivci s podezřením, že šlo o promyšlený mediální tah. „Zatímco někteří mne podezírali, zda byl rukopis skutečně napsán nebo skutečně ztracen, Terezie Pokorná a Viktor Karlík z Revolver Revue o tom nepochybovali. A Terezie mi řekla klidně - napíšeš to znovu,“ vzpomínal Hruška.
Hruškův rok ztrát
I když prý měl tehdy pocit, že už nikdy nenapíše větu, začal znovu. Tentokrát věty poučeně přepisoval do počítače a pečlivě zálohoval. Soubor začíná datem 7. ledna 2014 a končí 6. ledna 2015. Za tu dobu prožil důležité věci. Například si musel více než jindy uvědomit křehkost života, když mu lékaři odoperovali nádor. Také oslavil padesát let. „Svým způsobem jsem osudu vděčný za to, že k té ztrátě došlo, protože ten rok 2014 jakoby měl v sobě schovaný nějaký jednotící leitmotiv. Byl to rok rozličných ztrát - klidu, zdraví, mladého věku i rukopisu, která to celé odstartovala,“ řekl Hruška.
GALERIE
Petr Hruška - Jedna věta zdroj: ČT24
Hruškovy věty lze číst jednotlivě a na přeskáčku, ukrývá se ale za nimi i příběh. „Od počátku jsem věděl, že při psaní nehodlám rezignovat na jisté kompoziční úsilí a že toužím po tom, aby věty, odrážející netušené prožitky každého dne, zároveň neztrácely povědomí o celku vět předchozích, tak, jako ony prožitky neztrácejí souvislost s prožitky dřívějšími,“ vysvětloval Hruška.
Ukázky z Jedné věty Petra Hrušky
3. 2. Vysoko v horách si člověk snadno ověří, že vesmír vidíme ušima - stačí, když si pod noční hvězdnou oblohou náhle sundá čepici, kterou měl dosud naraženou přes uši.
1. 3. Putine!!!
16. 2. Psát báseň: tedy minout se přesně.
8. 4. Každá báseň musí mít v sobě krásu nepoužitelnosti.
9. 12. Stará žena si sedá blíž a blíž k televizi, jako k vyhasínajícím kamnům.
24. 12. Soudí se, že světlo je na tomto světě nejrychlejší… kéž je rovněž tak pomalé, aby nás při tom chvatu neminulo.
5.1. Uvědomuji si, že na tomto světě musím přijít o všechny věci, mojí touhou (nebo úkolem?) však je hledat ten nejlidštější způsob, jakým se to má stát.
O rekonstrukci prvního rukopisu, který zřejmě skončil někde mezi odpadky z vlaku na skládce či ve spalovně, se nepokoušel. „Občas mi z paměti vyplavovaly kusy ztracených vět, občas jen impulsy, asociace na tehdejší událost se prudce vrážely do události nových, které přinášel nový rok. To mne znepokojovalo. Soustředil jsem se pouze na výchozí zadání - zachytit každý den v jedné větě,“ řekl Hruška.
Projekt Jedna věta
Jedna věta je projekt, který v roce 2008 vymyslel výtvarník a redaktor Revolver Revue Viktor Karlík. „Zaujala mne myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí,“ uvedl Karlík. „V ideálním případě vznikne 365 záznamů, které autorovi mohou asociovat jeho čas a čtenáři umožnit třeba dobrodružné stopování pisatelovy mysli. Mohutná komprese celého jednoho roku do malé slovní plochy. Snad i forma poezie, redukce, která může postihnout celek jednoho roku života.“
I s Petrem Hruškou už Jednu větu sepsalo dvanáct autorů. Mezi jinými Petr Borkovec, Vít Kremlička, Viktor Šlajchrt, Pavel Kolmačka, Ludmila Vachtová a další. Jedna věta je vždy neprodejnou součástí časopisu Revolver Revue.
Petr Hruška
Narodil se roku 1964 v Ostravě, kde žije dosud. Nejprve z nezbytí vystudoval Vysokou školu báňskou, teprve po roce 1989 také český jazyk a literaturu na Ostravské univerzitě. Pracuje jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Zelený svetr, Auta vjíždějí do lodí a naposledy v roce 2012 Darmata, za kterou získal Stání cenu za literaturu. Je autorem monografie o Karlu Šiktancovi Někde tady. Edičně připravil například Sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže.
Sbírka Jedna věta Petra Hrušky (zdroj: ČT24)