V komiksové podobě vyšel Cizinec, stěžejní dílo francouzského nobelisty Alberta Camuse. Vydavatel doufá, že ilustrovaný příběh osloví mladší čtenáře. Román k nim promlouvá nejen kresbami, ale také novým překladem.
Camusův příběh se odehrává ve třicátých letech minulého století. Na předměstí Alžíru dojde k vraždě, jejímž pachatelem je tichý úředník Meursault. Záhadu přitom nepředstavuje čin sám, nýbrž pohnutky pachatele.
Albert Camus kolem vraždy arabského mladíka rozehrává existenciální detektivku. V ní není podstatné, jestli vrah stiskl spoušť v pominutí smyslů, ale jak skutek vykládá společnost. „Vyšetřující soudce se ho snaží donutit k lítosti, ale to nemůže nevěřící Meursault přijmout,“ podotýká Petr Himmel, který Cizince nově přeložil.
Bez boha a beze smyslu
Postava Meursaulta představuje zbožnost bez boha ve světě beze smyslu. Podle Camusova konceptu je zbožností život podle morálních zásad, ovšem bez nutného dohledu shůry. „Je pro mě především člověkem, který mluví za všech okolností pravdu,“ poznamenává k Meursaultovi Himmel.
Neschopnost lhát se stává přitěžující okolností, skutečný motiv soud nikdy nevyšetří. Místo toho přichází s vlastní verzí bezcitného antikrista. Muže, který žije ve volném svazku, nebuduje kariéru a neprojevuje city podle obecných zvyklostí, čeká likvidace. „Nakonec je Meursault popraven za to, že neplakal na pohřbu své matky, ne za to, že zabil Araba,“ prozrazuje překladatel.
Postav neochotných porozumět druhému je v Camusových dílech více. A čtenáři jim naopak jsou ochotni rozumět. Například v posledních měsících roste v českých knihkupectvích zájem o román Mor, v němž se lékař navzdory veřejnému mínění snaží vzdorovat smrtící nákaze.
