Zákon o významné tržní síle dál platí, Ústavní soud škrtl jen malou část

Zákon o významné tržní síle zůstává v platnosti, Ústavní soud (ÚS) zrušil jen jedno ustanovení. Zákon chrání dodavatele potravin před nekalými praktikami obchodních řetězců. Zrušení celého zákona, případně některých jeho částí, navrhly soudu dvě skupiny senátorů, kteří normu označili za diskriminační. Neplní podle nich svůj účel. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) rozhodnutí soudu vítá.

Soud zrušil jen jednu z podmínek stanovených pro náležitosti smluv mezi odběrateli s významnou tržní silou a jejich dodavateli. Podle zákona musely smlouvy obsahovat také výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž objem nesměl překročit tři procenta z ročních tržeb dodavatele za potraviny dodané danému odběrateli. Šlo typicky o platby za reklamní a propagační služby, logistiku nebo za vyhodnocování a reportování prodejnosti a obrátkovosti zboží prodávaného odběratelem.

Ustanovení podle soudu nutilo smluvní strany k ohraničení celkového plnění pevnou částkou, jejíž maximální výši ale nelze předem určit. Ustanovení tak bylo v rozporu s právem podnikat.

První podnět k soudu podali senátoři v září 2016, žádným jiným návrhem na zrušení právního předpisu se soud momentálně nezabývá déle. Další skupina senátorů následovala v roce 2017, soud obě řízení spojil. Každý návrh se týkal znění zákona účinného v jiném časovém období.

Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má podle zákona například odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb přesáhne pět miliard za poslední ukončené účetní období.

Jako zneužití významné tržní síly zákon uvádí nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Senátoři podepsaní pod oběma návrhy považovali zákon o významné tržní síle za velmi nekvalitní, neurčitý a diskriminační. Má prý minimální aplikační úspěšnost, povinnosti ukládá pouze odběratelům, tedy jedné straně dodavatelsko-odběratelských vztahů, aniž by řešil případnou dominanci na straně dodavatelů.

Svaz rozhodnutí soudu vítá

Tím, že soud zrušil podmínku, že smlouvy musejí obsahovat výši veškerých peněžních plnění dodavatele, kdy jejich objem nesmí překročit tři procenta z ročních tržeb dodavatele za potraviny dodané konkrétnímu odběrateli podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) potvrdil, že stát nemá právo regulovat detaily obchodní vztahů. Ministerstvo zemědělství by do připravované novely zákona nemělo podobná omezení navrhovat.  

„Pevně doufám, že si to zapamatuje také ministerstvo zemědělství, které do právě připravované novely tohoto zákona chtělo zapracovávat další podobné limity a omezení. Ministerstvo přitom úplně ignoruje evropská pravidla, která vyžadují ochranu malých proti velkým. A místo toho, aby zajistilo ochranu malých zemědělců, připravilo novelu, která chrání především velké domácí výrobce potravin,“ uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza.

SOCR požaduje, aby na trhu platily rovné podmínky pro každou firmu nebo instituci v celém zemědělsko-potravinářském řetězci. Podle Prouzy je na českém trhu třeba chránit zejména malé zemědělce před velkými výrobci potravin, a malé obchody před silnějšími producenty potravin.

„Je totiž každodenní realitou, že právě velcí výrobci potravin zneužívají své silné pozice vůči svým dodavatelům i vůči menším prodejcům potravin. Novela zákona o významné tržní síle proto musí respektovat jak ekonomickou realitu, tak rozhodnutí Ústavního soudu a evropský právní rámec,“ dodal Prouza.

Zrušení zákona požadovaly dvě skupiny senátorů, první podnět byl k soudu podán v roce 2016. Další skupina senátorů následovala v roce 2017, soud obě řízení spojil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...