České obyvatele příliš neláká práce v zahraničí. Ochota trvale nebo dočasně se kvůli ní odstěhovat patří mezi nejnižší na světě. Menší zájem vykazují už jenom Dánové, případně Rakušané. Češi zároveň nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Za prací do zahraničí? Ochota Čechů patří k nejnižším na světě
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v České republice vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty. Za Českem pak následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty.
Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných o něco více lidí - 41 procent českých zaměstnanců, což je ovšem stále jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty.
„Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů,“ uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová.
Nezaměstnanost v Česku dosahovala v červenci podle Úřadu práce 4,1 procenta. V rámci EU je podle dat Eurostatu vůbec nejnižší. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky, a ekonomický růst.
- Lidí bez práce bylo v červenci 303 074, což je nejnižší číslo za červenec od roku 1997. Loni v červenci byla nezaměstnanost 5,4 procenta. Počet volných pracovních míst podle Úřadu práce přesáhl 188 tisíc.
Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat.
Firmy marně shání lidi. Jenom polovina Čechů ale souhlasí se zaměstnáním cizinců
Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Nově schválená legislativa umožňuje agenturám přivést a přidělovat lidi z takzvaných třetích zemí. Například Randstad rozjíždí spolupráci s některými postsovětskými republikami, jako jsou Gruzie nebo Bělorusko, s Vietnamem, Tchaj-wanem, Nepálem, Brazílií či Filipínami. Týká se jak dělníků, tak i specialistů, zejména v oblasti IT či zákaznické podpory obecně.
„I tak je to, hlavně kvůli legislativním překážkám, stále ještě běh na delší trať. Na nástup prvních lidí do českých firem si tak budeme muset několik měsíců počkat. Minimální doba na vyřízení vízového procesu a administrativy je i v nejlepším případě tři měsíce,“ upozornila Púllová.