Banky, poskytovatelé platebních služeb nebo advokáti a poradci zřejmě budou mít povinnost předávat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz. Návrh je součástí novely daňového řádu, který ve středu podpořila vláda.
Vláda navrhla více pravomocí pro finanční správu. Mohla by získat údaje o praní špinavých peněz
Údaje, které vyplývají ze zavedení zákona o boji proti praní špinavých peněz, by podle nově podpořené normy mohly být využívány mimo jiné i pro správu daní. Část z dotčených institucí již nyní musí údaje poskytovat, někteří ale mají povinnost mlčenlivosti. Ta se navrhovanou změnou prolamuje, uvádí materiál.
Jde o to, že určité orgány jsou povinné poskytovat informace, které vyplývají z mezinárodní spolupráce při správě daní. Souvisí to s bojem proti terorismu. Projednávali jsme to dlouho, na Legislativní radě vlády jsme vypořádali všechny zásadní připomínky.
Návrh zákona převádí směrnici EU z prosince 2016, která se týká spolupráce v oblasti daní, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz.
Finanční správa bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní. „Nejedná se tedy o bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu. Navržená změna nezakládá žádnou novou povinnost shromažďovat údaje, pouze stanoví povinnost poskytnout údaje, které již poskytovatel má,“ uvádí materiál.
Podle návrhu je v zájmu ochrany práva na právní pomoc specifickým způsobem řešena otázka poskytování údajů ze strany advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů. U nich zákon omezuje rozsah poskytovaných údajů.
„Rovněž je pro uvedený okruh profesí stanoveno, že údaje mohou být ze strany správce daně vyžádány pouze pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní,“ uvádí materiál.
Směrnice dále požaduje přístup daňových úřadů k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných subjektů.
„K těmto údajům mají správci daně již dnes přístup na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě právní úpravy veřejných rejstříků,“ upozorňuje materiál.
Vláda podpořila návrh zákona kvůli půjčce MMF nebo peníze na úložiště jaderného odpadu
Vláda kromě toho ve středu podpořila rovněž návrh zákona o poskytnutí státní záruky pro zajištění půjčky, o kterou Českou národní banku (ČNB) požádal Mezinárodní měnový fond (MMF). Samotné poskytnutí půjčky MMF ve výši 40 miliard korun schválila vláda loni v srpnu. Peníze půjdou z devizových rezerv ČNB a stát za ně nabídl záruku.
Přijetí normy vyžaduje zákon o rozpočtových pravidlech, který opravňuje ČR poskytovat státní záruky jen na základě zvláštního zákona.
V předchozím období poskytla Česká národní banka fondu dvě bilaterální půjčky za 2,53 miliardy eur (64,5 miliardy korun). Od roku 2010, kdy bylo zahájeno čerpání, do konce roku 2016 vyplatilo ministerstvo financí na kompenzacích ČNB celkem 120,6 milionu korun.
Kromě toho vláda také schválila výdaje na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu pod hlavičkou Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Pro příští tři roky vláda na průzkumné práce, výzkum a příspěvky obcím ve vybraných lokalitách uvolnila 1,7 miliardy korun. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.
Kabinet podpořil také návrh nového zákona o distribuci pojištění, který mimo jiné reaguje na evropskou směrnici. Norma má zajistit stejnou úroveň ochrany spotřebitele a regulace pro různé způsoby prodeje pojištění. Cílem zákona je tak podle ministerstva financí zvýšit srozumitelnost a srovnatelnost informací o finančních produktech a zpřísnit nároky na profesionalitu osob působících v pojišťovnictví.