Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zhoršily na nejnižší úroveň od července 2016. Index PMI klesl pod hranici 50 bodů na 49,7 bodu. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů je přitom předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.
„Zatímco loni v lednu byl index s 59,8 body na vrcholu a jasně indikoval úspěšný rok 2018, v závěru roku poprvé za posledních 29 měsíců ukazuje na zhoršení v českém průmyslu. Dynamika tuzemského průmyslu tak bude nadále zpomalovat i na začátku letošního roku,“ okomentovala ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková pak dodává, že i když naposledy klesl index pod 50 bodů v polovině roku 2016, tehdy se pod touto hranicí udržel jen jeden měsíc. „Šlo tedy o jednorázový výkyv. Tentokrát se však jedná o setrvalý trend, který jsme mohli pozorovat naposledy na podzim roku 2011,“ upozornila.
Problém s novými zakázkami
Hlavním důvodem zhoršení celkového zdraví sektoru byl další pokles objemu nových zakázek. V prosinci byl nejrychlejší za šest let. Důvodem jsou podle firem problémy automobilového průmyslu a úbytek na straně poptávky.
„Prosincová data ukázala na zhoršení provozních podmínek poháněné poklesy objemů výroby i nových zakázek. Slabší zákaznická poptávka způsobila utlumení podnikatelské důvěry, dále poškozené pokračujícím napětím v obchodě a problémy v automobilovém sektoru,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jonesová.
Firmy v prosinci dále pozorovaly i výrazný pokles exportních zakázek, který byl nejrychlejší za devět a půl roku a firmy jej spojují s obchodními válkami. Spolu se slabší poptávkou české firmy v prosinci zaznamenaly pokles výroby, a to poprvé od července 2016.
Další vývoj tuzemské průmyslové výroby bude podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy do značné míry záviset na vnějších faktorech. „V prvé řadě na tom, zda bude v roce 2019 eskalovat napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU. Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit případný tvrdý brexit,“ přiblížil.
