Průmyslová výroba v Česku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla meziročně o 6,7 procenta bez očištění o sezonní vlivy. Je to druhý nejlepší výsledek v letošním roce. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Průmysl tak analytiky příjemně překvapil, protože vývoj nálady nevyzníval v poslední době příliš optimisticky. Podle nich výsledky naznačují, že české automobilky již překonaly překážky spojené s přechodem na nové emisní limity a začínají navyšovat výrobu.
Průmysl překvapil, rostl meziročně o 6,7 procenta. Přibylo i nových zakázek
K růstu průmyslové výroby v říjnu přispěla nejvíce auta, ale dařilo se i výrobě kovových konstrukcí a elektrických zařízení. Svou roli sehrál i jeden pracovní den navíc, po jehož očištění průmysl v říjnu rostl meziročně o 3,3 %.
Optimisticky vyznívají také nové zakázky, které v říjnu z meziročního pohledu vzrostly o 12,3 procenta, což je nejvyšší dynamika od března minulého roku. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 14,2 procenta, tuzemské zakázky vzrostly o 8,1 procenta.
„Vypadá to, že se průmysl oklepal z předchozího útlumu způsobeného zaváděním nových regulací v oblasti automobilového průmyslu, které výrazně rozhodily letní a podzimní čísla produkce i prodejů nových osobních aut. Výroba automobilů se totiž opět stala lídrem výroby a vlastně i nových objednávek, které naznačují, že dech našemu největšímu odvětví zatím ještě rozhodně nedochází,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Ačkoliv tak poslední indikátory důvěry z průmyslu byly slabší, byly patrně skutečně ovlivněny zpomalením výroby automobilů v Německu vlivem nových emisních norem a časově náročné homologace, která zbrzdila prodeje a posléze i výrobu některých modelů, souhlasí i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Tento efekt by však měl být jen dočasný, což aktuální příznivá říjnová data z tuzemského průmyslu spíše potvrzují, jelikož patří mezi ty silnější v letošním roce. Německá říjnová průmyslová výroba sice mírně zaostala za očekáváním, meziročně však zrychlila o 1,6 %, což je nejrychlejší meziroční dynamika za poslední tři měsíce a povzbudivý byl i mírný meziměsíční růst nových zakázek, meziměsíčně o 0,3 %. Obecně tak dnešní čísla z průmyslu příjemně překvapila,“ dodává Seidler.
Pro další čísla z průmyslu bude klíčový i brexit
Důležitá budou pro další vývoj průmyslu ale čísla z listopadu a prosince. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy předstihové ukazatele ale příliš důvodů pro optimismus nenabízejí. Připomíná, že provozní podmínky ve zpracovatelském průmyslu se kontinuálně zhoršují už od začátku roku, jak ukazuje listopadové šetření mezi nákupními manažery zpracovatelského průmyslu. Tyto podmínky se navíc nezhoršují pouze v Česku, ale také v Německu a dalších evropských zemích.
„Na německý průmysl doléhá letošní zhoršení mezinárodních obchodních vztahů, hrozba obchodní války a přísnější testy a limity automobilových emisí. Sentiment českých průmyslníků byl i proto v listopadu na nejhorší úrovni za posledních šest let,“ říká Kovanda.
Pro další vývoj průmyslu bude zásadní i poptávka po osobních automobilech v západní Evropě a také podoba a následný průběh brexitu, o kterém se může rozhodnout už příští týden v britském parlamentu, zdůrazňuje Dufek. Tým ČSOB nicméně odhaduje, že i v dalších měsících se tempo růstu udrží kolem tří procent. Podobný vývoj očekává i ekonom Seidler a Kovanda – podle něho pak růst v příštím roce dál zpomalí.
Růst stavebnictví pokračuje, i když pomaleji
I v říjnu rostla stavební výroba dvouciferným tempem, o 10,4 procenta, jak vyplývá z dat ČSÚ, a to opět díky pozemnímu a inženýrskému stavitelství. Říjen měl sice jeden pracovní den navíc, ale ten s výsledkem tohoto odvětví zase tolik nezahýbal.
„Stavebnictví jede na vlně soukromých i veřejných zakázek, které se v letošním roce už konečně odrazily ode dna. Naproti tomu bytová výstavba, jak se zdá, má to nejlepší v současném cyklu asi už za sebou. Ani říjen tak nenaznačuje, že by se časem dostalo na trh více nových bytů, což ostatně už více než půl roku pravidelně naznačují nová stavební povolení u bytových projektů,“ konstatuje ekonom ČSOB Dufek.
V říjnu bylo nicméně dokončeno více než 3600 bytů, což je podle vedoucí oddělení statistik stavebnictví na ČSÚ Petry Cuřínové jedna z nejvyšších hodnot za posledních deset let.Počet zahájených bytů v říjnu ale meziročně klesl o 1,7 procenta na 2780 bytů . „Výstavba probíhala zejména mimo hlavní město a převažovaly byty v rodinných domech,“ dodala Cuřínová.
Vyhlídky pro inženýrské i pozemní stavitelství zůstávají podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové dobré. „Pravidlo čerpání N+3 nutí veřejný sektor vyčerpat část peněz z fondů EU do konce letošního roku, vládní infrastrukturní projekty by tak měly běžet na plné obrátky,“ říká Steckerová.
Pozemnímu stavitelství pak podle ní hraje do karet stále vysoká poptávka po výstavbě nových výrobních prostor, kterou má sektor z kapacitních důvodů problém uspokojit. „Za celý letošní rok by tak stavební výroba měla podle naší prognózy přidat 11 procent. Příští rok jí však nedostatek výrobních kapacit neumožní takovýto výsledek zopakovat. Podle našeho odhadu její výstup zpomalí na 3,4 %,“ dodává Steckerová.
Český zahraniční obchod je na tom hůře než loni, a to i kvůli dražší ropě
Zahraniční obchod Česka i v říjnu pokračoval ve svém letošním trendu – meziroční nižší kladné bilanci, když přebytek meziročně klesl o 3,4 miliardy na 5,7 miliardy korun. Bilanci negativně ovlivnil především obchod s ropou a chemií. Horší výsledek vykázal i obchod s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, jak vyplývá z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
„Negativně se projevuje růst cen ropy na světových trzích, a tedy pohonných hmot. Jejich zdražení ve výsledku prodražuje i český dovoz, a tím pádem přispívá k popsanému meziročnímu zhoršení bilance zahraničního obchodu,“ konstatuje ekonom Kovanda.
Naopak příznivě se na českém zahraničním obchodu odrazil o 5,3 miliardy korun vyšší přebytek bilance motorových aut. O miliardu se zlepšila i bilance pryžových a plastových výrobků.
„Nejvýrazněji zatím letos v meziročním vyjádření narůstá z klíčových obchodních partnerů náš vývoz do Nizozemska, o více než deset procent ve srovnání s obdobím ledna až října loňského roku. Roste také objem vývozu do většiny dalších našich klíčových exportních odbytišť. Výjimkou je Británie a překvapivě také Čína,“ říká Kovanda.
Objem tuzemského vývozu do Británie je meziročně nižší o 3,7 procenta. Hlavním důvodem poklesu je právě nejistota spjatá s brexitem a stále přítomné riziko takzvaného tvrdého brexitu, tedy brexitu bez dohody. Pokles českého vývozu do Číny, který meziročně čítá 0,3 procenta, souvisí s tlakem, pod kterým se Čína ocitla z důvodu letošní eskalace napětí v obchodním vztahu s USA.
Obchod se státy Evropské unie v říjnu vykázal přebytek 67 miliard korun, což bylo o 12,1 miliardy více než před rokem. Naopak obchod se státy mimo EU prohloubil schodek o 15,7 miliardy na 59,8 miliardy korun.