Němci mění jádro za větrníky, ČEZ na tom chce vydělat. Nakoupí větrné parky

Nahrávám video
ČEZ plánuje investice do německé obnovitelné energetiky
Zdroj: ČT24

Energetická společnost ČEZ bude v Německu investovat do větrných farem. Obnovitelné zdroje by tam měly do roku 2022 nahradit všechny jaderné elektrárny. ČEZ tak v následujících pěti letech počítá s investicemi v řádu stovek milionů eur. Spojí se kvůli tomu s tamní skupinou Aquila Capital, která má ČEZu vyhledávat zajímavé projekty.

„Celková kapacita by mohla být kolem 120 megawattů (MW), záleží na kvalitě projektů, které nám Aquila Capital bude schopna vyhledat. V tuto chvíli již máme první nabídku na asi 30MW projekt, kterou budeme analyzovat,“ uvedl šéf týmu Rozvoj a ředitel divize zahraničí ČEZ Tomáš Pleskač. Pro srovnání: Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW.

Společnost ČEZ je zkušený strategický investor v oblasti větrné energie, kterého budeme na německém trhu s naším obsáhlým know-how a přístupem k investování rádi doprovázet.
Susanne Wermterová
ředitelka speciálního investičního týmu Aquila Capital

Jednat se podle Pleskače může jak o podíly větrných farem v provozu, tak o projekty před výstavbou se schválenou formou podpory.

Cesta od jádra k obnovitelným zdrojům

Německo po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodlo o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje energie, mimo jiné právě větrné parky. Země chce omezit i výrobu elektřiny z uhlí.

Už loni učinil ČEZ v Německu prostřednictvím své dceřiné firmy Inven Capital dvě investice v oblasti takzvané decentralizované energetiky. Nejprve v červenci vstoupil do firmy Sonnenbatterie, která vyrábí bateriová úložiště. Výše investice se tehdy odhadovala na nižší stovky milionů korun.

V listopadu pak společnost vstoupila do firmy Sunfire. Hlavním produktem této společnosti jsou palivové články, které dokážou přeměnit palivo, například zemní plyn, na elektřinu a teplo, ale i elektřinu zpět na vodík a další plyny. Cenu transakce ani velikost podílu ČEZ nezveřejnil.

  • ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
  • V  Bulharsku má ČEZ dvě distribuční společnosti a uhelnou elektrárnu ve Varně.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...