Praha – Ve vedení státu a firem by mělo být do roku 2020 alespoň 40 procent žen. V návrhu své strategie pro rovnost žen a mužů to plánuje vláda. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, jako jsou například kvóty. Materiál počítá i se srovnáním propasti mezi výdělky žen a mužů nebo s větším zapojením mužů do učitelské profese, péče o děti a starší generaci. Ministři projednají dokument v pondělí.
Vládní strategie počítá s tím, že podíl žen na řízení státu a firem by se měl citelně zvýšit. Hlavním cílem je „dosažení míry zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře minimálně na úrovni 40 procent“. Pomoci by k tomu měla takzvaná pozitivní opatření, jako jsou například kvóty – mohly by se využít třeba při sestavování kandidátních listin ve volbách (to už ale vládní KDU-ČSL v létě odmítla).
Dalším z cílů strategie je zvýšit zaměstnanost žen a snížit rozdíly ve výdělcích žen a mužů. Kabinet plánuje víc dohlížet na dodržování předpisů, aby byla stejná práce taky stejně odměňována. Podle podkladů pro vládu vydělávají ženy v průměru o čtvrtinu méně než muži. Česko tak v Evropské unii patří ke státům s největším rozdílem.
Ženy tvoří 51 % obyvatel Česka. Ve sněmovně jim připadá necelá pětina křesel, ve vládě jsou pouhé tři ministryně. V představenstvech 60 největších firem na tuzemském trhu tvoří ženy 4 % členů, 51 z těchto firem nemá v představenstvu ženu žádnou.
Ke slaďování práce a rodinného života má přispět dostatek míst ve školkách nebo větší nabídka zkrácených úvazků a flexibilních forem práce. Kabinet hodlá například motivovat firmy, aby více zaměstnávaly rodiče malých dětí. Návrh počítá i s bonusem pro rodiče, kteří se na rodičovské vystřídají.
Podobný přístup chce vláda uplatnit i ve školách – učebnice by měly obsahovat texty s ohledem na rovnost pohlaví. Za katedru by si navíc mělo stoupnout víc mužů.
Autoři rovněž navrhují, aby Česko na mezinárodní scéně přistupovalo k otázkám rovnosti pohlaví dlouhodobě jednotně a spolupracovalo na agendě EU. Ve strategii uvádí, že mnohá opatření k zajištění rovnosti pohlaví v českém právním řádu už jsou, rovnost je však potřeba zajistit „nejen formálně, ale i fakticky“.
Česko v mezinárodních srovnáních genderové rovnosti vykazuje špatné výsledky dlouhodobě a často končí hluboko pod polovinou žebříčku. Třeba ve výroční zprávě Global Gender Gap Report 2014, kterou tento týden zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF), zaujala země 96 místo ze 142. Důvodem byly hlavně velké rozdíly mezi výdělky žen a mužů a nízké zastoupení žen v politice (více zde).
