Liberty Ostrava vyhlásila výběrové řízení na hybridní ocelárnu. Nová technologie výrazně sníží emise

Hutní společnost Liberty Ostrava vyhlásila výběrové řízení na dodavatele nové hybridní ocelárny. Dvě hybridní pece mají do roku 2023 nahradit současné čtyři tandemové pece. Nová technologie výroby oceli sníží emise prachu v huti o 60 procent a emise oxidu uhličitého o více než polovinu. Jde o první projekt tohoto typu v Evropě, ostravský podnik má být díky němu do roku 2030 uhlíkově neutrální.

Huť patří od loňska do skupiny Liberty Steel Group, která je součástí globálního uskupení GFG Alliance patřícího rodině britského podnikatele Sanjeeva Gupty. GFG už dříve oznámila, že chce během deseti let do huti investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Předpokládanou hodnotu investice do hybridní ocelárny firma neuvedla, bude ale v miliardách.

„Jedná se o zásadní krok k transformaci ostravské huti a k dosažení cíle skupiny Liberty Steel Group stát se do roku 2030 uhlíkově neutrální. Nové pece v kombinaci s připojením k síti vysokého napětí, jehož výstavba se plánuje do roku 2025, sníží emise uhlíku z huti na polovinu,“ uvedl Sanjeev Gupta.

Nová technologie pro výrobu oceli umožní huti využívat větší objem lokálního šrotu, kterého je nadbytek. „Tím se sníží její závislost na dovážených surovinách, jako je uhlí a železná ruda, radikálně omezí vliv výroby na životní prostředí a spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece jí umožní flexibilně reagovat na měnící se situaci na trhu,“ řekla mluvčí firmy Barbora Černá Dvořáková.

Huť předpokládá, že po roce 2025 bude k výrobě oceli využívat 70 procent šrotu a 30 procent surového železa.

Huť plánovala výměnu pecí už před 35 lety

Ředitel pro výrobu v Liberty Ostrava Václav Habura uvedl, že už v roce 1985, kdy do huti nastupoval, se vědělo, že tandemové pece nejsou konkurenceschopné a je třeba je co nejdřív nahradit jinou technologií. „Liberty pro dosažení tohoto cíle udělala v průběhu jednoho roku více, než co se podařilo za posledních 35 let. Dnešním dnem se Liberty Ostrava skutečně vydává na cestu k dlouhodobé udržitelnosti svého podnikání,“ uvedl Habura.

Kromě modernizace ocelárny bude v příštích letech součástí transformace huti také rozsáhlá modernizace válcoven, která zvýší kvalitu vyrobené oceli a rozšíří výrobkové portfolio o další výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Své výrobky dodává do více než 40 zemí. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...