Vyjednavači členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu (EP) se stále nemohou shodnout na finální podobě pravidel, která mají zajistit spravedlivější přístup k malým a středním zemědělcům ze strany jejich větších obchodních partnerů – třeba velkých obchodních řetězců. Sporným bodem zůstává, jak velké podniky budou pod budoucí směrnici spadat.
„Chceme pro rodinné a malé farmy spravedlivý systém. Farmáři by měli být oceněni za kvalitní produkci a měli by mít přiměřený životní standard,“ řekla v pondělí po jednání ministrů zemědělství rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová.
Zástupkyně končícího rakouského předsednictví Unie se domnívá, že je načase, aby farmáři v EU podobnou ochranu získali. „My se chceme soustředit skutečně na malé farmáře. Nemá to být o firmách, které mají tržby v miliardách (eur), ale o malých, rodinných farmách,“ dodala.
Ale například Česko by si přálo pro všechny zemědělské firmy stejnou ochranu, bez ohledu na jejich velikost.
Komisař pro zemědělství Phil Hogan upozornil, že návrh Evropské komise (EK) se týká 97 procent farem v Unii a čtvrtiny celkové zemědělské produkce v EU. Návrh z letošního dubna například předpokládá zákaz opožděných plateb za potraviny podléhající rychlé zkáze, rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné či retroaktivní změny smluvních podmínek a nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty.
Jiné postupy, třeba vracení neprodaných potravin, mají být možné jen tehdy, pokud se na tom obě strany za rovných podmínek domluví.
Ministři zemědělství v pondělí diskutovali také o návrzích Evropské komise týkajících se nové podoby společné zemědělské politiky v příštím víceletém finančním rámci po roce 2020 (2021–2027).
Návrhy by znamenaly méně peněz pro zemědělce, i tuzemské. České ministerstvo zemědělství ale změny odmítá, protože by to ochudilo zejména program na rozvoj venkova. Z něj přitom podle ministerstva malí zemědělci čerpají v maximální míře a ti velcí zhruba z poloviny možností.
„Budeme prosazovat minimálně udržení stávající výše rozpočtu, protože Česká republika by patřila k zemím, které by byly nejvíc postiženy snížením rozpočtu,“ řekl ministr zemědelství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD).
Méně peněz z Unie by sice pro české zemědělce likvidační být nemělo, ale mohlo by se projevit na zvýšení cen potravin. „V okamžiku, kdy Evropská unie přestane proplácet podpory a ty ceny se nezvýší, tak bude mít problém celé evropské zemědělství, nejenom české,“ podotkl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
