Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o rovné procento. Proti prvnímu odhadu z konce července ukazují aktuální údaje ekonomiku v lepším světle. Předběžný odhad uváděl meziroční růst o 7,8 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Pozitivní mezičtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu podpořila zejména rostoucí spotřeba domácností.
Meziroční růst ekonomiky je sice nejvyšší v české historii, je to ale dáno nízkou srovnávací základnou po loňském nástupu pandemie covidu. Analytici počítali s růstem o zhruba devět procent.
„Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4 procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu,“ uvedl k mezičtvrtletnímu vývoji Vladimír Kermiet z ČSÚ.
K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt vrátil po roce a čtvrt. Předtím pět čtvrtletí klesal, z toho nejvýrazněji v loňském druhém čtvrtletí, kdy propadl o 10,9 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se HDP ve druhém čtvrtletí vrátil k růstu, pokles za poslední rok zaznamenal jen v prvním letošním kvartálu.
Na meziročním růstu HDP o 8,2 procenta se podle statistiků podílely výdaje na konečnou spotřebu 1,8 bodu, tvorba hrubého kapitálu 1,6 bodu a zahraniční poptávka 4,8 bodu. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 procenta a meziročně o šest procent. Z toho výdaje na spotřebu domácností vzrostly o 6,5 procenta proti předchozímu čtvrtletí a proti stejnému čtvrtletí minulého roku stouply o 7,4 procenta. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby.
Vyšší spotřeba
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o tři procenta. „V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu,“ uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta, a to zejména v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství a ve zpracovatelském průmyslu. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty. Meziročně hrubá přidaná hodnota vzrostla o 8,4 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 procenta, meziročně byla vyšší o 1,5 procenta. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení.
