V Česku vzniká systém protidronové ochrany. Tento týden Vojenský technický ústav zkouší munici, kterou by mohl nežádoucí drony dostat během několika vteřin k zemi. Zatím jde o prototyp. Sériově by se měla munice začít vyrábět už v příštím roce. Zároveň se připravují virtuální stěny, přes které by se drony neměly dostat.
Dron právě nabírá výšku a… a technici mají jediný úkol. Nedopustit, aby se dostal do bezletové zóny. V dalším letu by mu měl zabránit zhruba deseticentimetrový váleček, ve kterém je ukryta síť.
Jde o munici do podvěsného granátometu. „Vystřelením se rozpadne tato červená část a ven se dostane síť o rozměru 1,5 krát 1,5 metru,“ vysvětluje technik Jiří Protiva.
Záměr se podařil. Dron je uvězněn v síti a padá k zemi.
Počet případů, kdy drony narušily bezletovou zónu, prudce přibývá. Jen za poslední týden se například do ochranné zóny Letiště Praha dostaly dvakrát. V jednom případě musela dokonce letadla startovat i přistávat na vedlejší ranveji.
Drony se ale dostávají i do jiných chráněných zón. Třeba nad věznice. V minulosti to bylo v Opavě a Plzni.
Virtuální plot
Kromě antidronové munice se připravuje i jiný způsob ochrany. „Každý provozovatel dronu by měl pracovat na softwaru, který bude mít v sobě tzv. antifencing. To znamená, že by některá místa byla chráněna jakýmisi virtuálními ploty,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Oficiálně je v Česku registrováno na 550 bezpilotních strojů. Podle odhadů jich jsou ale tisíce. Do budoucna se zvažuje - podle nařízení, které připravuje Evropská unie - že bezpilotní prostředky už od 250 gramů budou podléhat evidenci. Dnes je to od 20 kilo pro rekreační a sportovní činnost, nebo i při nižší hmotnosti, pokud jsou využity pro komerční činnost.
- Jak na drony (bezpilotní letadla) určuje v Česku Úřad pro civilní letectví. Ten také připravil bezpečnostní vzdělávací kampaň pro zájemce - prostřednictvím šestidílného seriálu televize airZone TV. Ze seriálu jsme vybrali některé pasáže.
- Právní předpisy zejména rozlišují účel, za jakým si zájemce dron pořizuje, a váhu dronu.
- Drony užívané pro rekreační či sportovní účely o maximální vzletové hmotnosti do 20 kilogramů nevyžadují zvláštní povolení úřadu, ale i pro ně platí základní pravidla. Týkají se zejména jejich létání v oblasti letišť.
- Mnohem přísnější pravidla pak platí pro modely letadel nad 20 kilogramů nebo bezpilotní letadla, která slouží pro komerční činnost. Tady je nutno například žádat o povolení a vykonat zkoušky. Evidovat se musí dron i jeho pilot. Předpokládá se také pojištění odpovědnosti za škodu.
- Pro komerční činnost je nejtypičtější pořizování filmových či televizních záběrů a fotografií a nabízení je jiným subjektům, případně různá monitorovací činnost.
- Kde (ne)létat
- Vzdušný prostor je dělen do několika tříd. Pro drony slouží třída G, která kopíruje terén do výšky 300 metrů.
- Vzhledem k tomu, že od výšky 150 metrů stoupá intenzita leteckého provozu, je nejvhodnější létat s drony ve výšce právě do 150 metrů.
- Jsou však oblasti, kde se létat vůbec nesmí (nejznámější zakázaný prostor je kolem Pražského hradu či atomových elektráren) či jen s omezením.
- Nápovědu, kde (ne)létat, poskytují letecké mapy či například bezplatná webová aplikace aisview.rlp.cz.
- Bezpečnostní rady z praxe:
- Pilot je v dobré fyzické i psychické kondici a má za sebou trénink například na modelářském letišti.
- Dobré obutí, aby pilot neuklouzl a neupadl s vysílačkou ve chvíli, kdy má dron ve vzduchu.
- Kontrola technického stavu dronu (doporučuje se také, aby si i hobby pilot vedl záznam o svých letech).
- Vždy prohlédnout trasu letu a zabezpečit, že pod letadlem nebudou třetí nezúčastněné osoby.
- Předletová kontrola stroje (podle check listu, v němž je uvedeno kdy a co).
- Nastavit failsafe systémy. Hlavními druhy jsou Návrat domů / Okamžité přistání / Visení a očekávání.
- Doporučeno je také nastavení padákového záchranného systému pro případ, že vše ostatní selže. Odborníci v seriálu airZone TV uvádějí, že například pád dronu těžšího dvou kilogramů z výšky přes 25 metrů přesahuje možnosti ochrany, kterou nabízí cyklistická nebo lyžařská přilba. Hrozí tedy vážné poranění.
- Pilot vždy nese stoprocentní odpovědnost za let.
- Odborníci zmiňují i nebezpečí, když se blíží bouřka, při větru atd. Počasí je také zde alfa a omega bezpečnosti (nebezpečí turbulencí při letu, námraza na vrtulích).
- Někteří odborníci doporučují i pilotům dronů podívat se do učebnice pilota letadel a seznámit se s částí Meteorologie a částí Provoz. Někdy také uvádějí, že si nedovedou představit létání a natáčení v jednom momentu. Doporučují mít s sebou pomocníka, který by „kryl záda“ a pozoroval dron ve chvíli, kdy jeho pilot natáčí.
- Minimálně 50 metrů od lidí při startu a přistání. Minimálně 100 metrů při letu. Minimálně 150 metrů od hustě osídlených území (pro lety v těchto oblastech se vydávají individuální povolení za přísně vymezených podmínek).
- Hlavní pojmy
- Autonomní letadlo – létá automaticky bez zásahů lidského pilota do řízení.
- Dálkově řízené letadlo – letadlo řízené na dálku lidským pilotem, zpravidla ze země.
- Bezpilotní systém je komplet sestávající z letadla a řidící stanice.
- Bezpilotní prostředek je pojem užívaný ve vojenství.
- Model letadla – bezpilotní letadlo užívané pro sportovní a rekreační účely svého uživatele.
- Bezpilotní letadlo je totéž jako dron (zahrnuje všechny výše uvedené termíny).
- Informační portál o světě bezpilotních prostředků Droneweb.cz uvádí, že v naprosté většině návštěvních řádů památek je zákaz létání bezpilotními prostředky bez předchozího písemného souhlasu.
- Nelze také létat jen podle kamery z dronu. Tzv. FPV (First Person View) let nebo létání mimo dohled pilota za pomoci GPS je v ČR zakázán a můžete tak létat, jen pokud máte další osobu, která dron sleduje fyzicky, zdůrazňuje server. Z dronu se také nesmí za letu nic shazovat. Hrozí pokuta až do výše 5 milionů korun.
- Provoz dronů určuje letecký předpis L2 - Pravidla létání a Doplněk X (Bezpilotní systémy).
- Zdroj: Úřad pro civilní letectví, seriál televize airZone TV, Droneweb.cz
