Počet let strávených na pracovním trhu postupně roste. Průměr v Evropské unii se v roce 2016 vyšplhal na 35,5 roku. Ze členských zemí budou nejdéle pracovat Švédové, které čeká důchod po více než 41 letech. Naopak nejdříve práci opustí Italové po necelých dvaatřiceti letech. Oba extrémy ale přesahují země mimo EU. Turkům například stačí odpracovat 28,5 roku, zatímco Islanďany čeká více než 47 let pracovních povinností.
Očekávaná doba pracovního života v Evropské unii za posledních deset let stoupla o 1,8 roku. Prodloužila se ale především pro ženy. Zatímco před jednou dekádou odcházely do důchodu po 30,6 letech, nyní průměr vzrostl na 33,1 let. Rozdíl tak představuje 2,5 roku. Mužům se oproti tomu pracovní život prodlouží pouze o 1,1 roku. Průměrně tak stráví v práci 38 let.
- Indikátor „délka pracovního života“ měří počet let, po který může člověk ve věku 15 očekávat, že bude aktivní na pracovním trhu, ať už jako zaměstnaný, či nezaměstnaný.
Mezi všemi členskými státy EU byl v roce 2016 nejdelší pracovní život ve Švédsku. Tam představoval 41,3 roku. Následovalo Dánsko a Nizozemsko s průměrem kolem 40 let. Velká Británie a Německo přesáhly hranici 38 let.
Ještě výraznější extrémy jsou ale ve státech mimo EU. Obyvatelé Islandu mají před sebou například 47,4 roku pracovního života a hranici 42 let přesahuje také Švýcarsko.
Na druhou stranu nejkratší pracovní život čeká v EU Italy, kteří by si měli v průměru odpracovat 31,2 roku. Pod hranici třiatřiceti let se vejdou také obyvatelé Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Řecka, Belgie, Lucemburska i Polska.
I spodní hranici délky pracovního života ale překonávají státy ležící mimo EU. Turkům například stačí strávit na pracovním trhu 28,5 roku.
Česká republika se podobným extrémům vyhýbá. Délkou pracovního života se totiž téměř kryje se samotným průměrem Evropské unie.
Největší nárůst zaznamenala Malta, Maďarsko a Litva
Mezi lety 2006 a 2016 se předpokládaná délka pracovního života prodloužila téměř u všech států Evropské unie, ačkoliv v různém rozsahu. Největší nárůst byl zaznamenán na Maltě (+ 5,1 roku), následně v Maďarsku a v Litvě. Obyvatelé obou zemí stráví v zaměstnání více než o čtyři roky déle. V Polsku, Estonsku a Rakousku se pak tato doba protáhne o více než tři roky.
V Irsku a Portugalsku se situace téměř nezměnila. V obou zemích se pracovní život prodlouží o 0,3 roku. Na Kypru se pak dokonce velmi nepatrně zkrátí. Lidé si odpracují o 0,1 roku méně.
Celkové prodloužení pracovního života napříč členskými státy EU je obecně dáno změnou délky pracovního života žen. Doba, po kterou se očekává, že budou pracovat, vzrostla mezi lety 2006 a 2016 u všech zemí EU kromě Rumunska. Největší změnu pak zaznamenali na Maltě, kde se ženám oddálil odchod do důchodu o 9 let.
O více než čtyři roky se prodloužil také pracovní život žen v Litvě, Španělsku a Maďarsku. O více než tři roky pak v Lucembursku a Rakousku.
Délka pracovního života u mužů se oproti tomu v pěti zemích zkrátila. O 2,4 roku dříve půjdou do důchodu muži na Kypru, více než o rok si pobyt na pracovním trhu zkrátí také Řekové a Irové.
