CzechInvest dohodl s firmami sto projektů, vznikne přes 12 tisíc pracovních míst

České i zahraniční firmy plánují investovat v Česku více než 64 miliard korun. Sto nových investičních projektů v této hodnotě loni zprostředkovala státní agentura CzechInvest. Nejvíc v Česku investují firmy z Nizozemska, Německa, Rakouska a USA. Celkem by investice měly vytvořit 12 097 nových pracovních míst. Vyplývá to z údajů CzechInvestu a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Nových investičních projektů je 16. V dalších 84 případech jde o expanze firem, které již v Česku působí. Každý čtvrtý je zároveň tzv. high-tech projektem, tedy projektem s vyšší přidanou hodnotou. Největší loni dojednanou investicí je expanze společnosti Karsit Automotive ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Osmdesát procent investičních záměrů chce využít investičních pobídek.

Žádoucí je další zvyšování podílu investic s vyšší přidanou hodnotou. Pomoci v tom může úprava systému investičních pobídek zaměřená nikoli na nová pracovní místa, ale na růst mezd a zvyšování životní úrovně obyvatel.
Jan Mládek

Nejvíce loni investovaly firmy z Nizozemska

Zahraniční investoři stojí za 78 projekty, tuzemští za 21. V jednom případě jde o společný projekt formou joint venture. Nejvíc loni v Česku investovaly firmy z Nizozemska, a to 16 miliard korun. Na druhém místě žebříčku investorů jsou Němci, třetí je Rakousko a čtvrté jsou USA. Meziročně se zvyšuje podíl čínských investic. Loni čínští investoři přislíbili investice za 3,2 miliardy korun, dvakrát více než v roce 2015.

Nejčastěji chtějí investovat podniky z automobilového průmyslu a ze sektoru kovodělného a kovozpracujícího a plastikářského. Nejvíce firem plánuje investovat v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Do Ústeckého kraje přinesou 24,1 miliardy korun a vytvoří 1949 nových pracovních míst. V případě Moravskoslezského kraje jde o 4,6 miliardy korun a 1688 nových pracovních míst.

Největším investičním projektem je expanze společnosti Karsit Automotive ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Do rozšíření výroby autodílů firma investuje 2,7 miliardy korun a plánuje vytvořit 230 nových pracovních míst. Na druhém místě je expanze firmy Benteler International Aktiengesellschaft, která v průmyslové zóně v Klášterci nad Ohří investuje do výroby ocelových a hliníkových částí automobilových karoserií 2,5 miliardy korun a plánuje vytvořit 576 nových pracovních míst.

Největší investice dojednané v roce 2016
Zdroj: Czechinvest

Čeká se zájem investorů z leteckého sektoru

CzechInvest do budoucna předpokládá zvýšený zájem investorů z leteckého sektoru, kteří budou na dodavatelské úrovni následovat příkladu GE Aviation. „Jednání s českými dodavateli se již ostatně rozbíhají. Očekávat také lze oživení poptávky japonských investorů a relokaci firem působících ve Velké Británii na kontinentální Evropu,“ dodal generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

„V souvislosti s orientací Česka na investice s vyšší přidanou hodnotou jsou zároveň možné odchody čistě výrobních firem za levnější pracovní silou. To by však na druhé straně uvolnilo dnes tak poptávanou pracovní sílu pro nové investice a reinvestice a mohlo vést k růstu mezd,“ dodal Kučera.

Ne vždy musí mít přímé investice jen pozitivní dopad

Přímé zahraniční investice nemusí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost  pokud vytlačují již existující investice, nenavazují vazby s domácími firmami nebo pokud se jejich produkce omezuje na technologicky méně náročné fáze produkčního řetězce a pokud nadnárodní firmy v zemi realizují nepříznivé strategie.

Investice na zelené louce jsou pak často doprovázeny negativními dopady na životní prostředí a obcházením zákonů dané země. Jde o to, že někdy zóny vznikají na nejkvalitnější půdě. Však také nedávno ministrstvo zemědělství  zablokovalo návrh resortu průmyslu na vybudování nových průmyslových zón se státní podporou. Šlo například o lokalitu u Veselí nad Lužnicí, která měla původně vyrůst jihozápadně od města za budoucí dálnicí D3.

Oblast je pro zónu podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy. Byla proto přeřazena do skupiny rezervních lokalit. V ní jsou také Kutná Hora, Rokycany, Hladké Životice a Sokolov - Staré Sedlo. Nové průmyslové zóny se státní podporou by tak měly vzniknout v letech 2017 až 2022 u Chebu, ve Veselí nad Moravou a v Moravských Budějovicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...