CzechInvest dohodl s firmami sto projektů, vznikne přes 12 tisíc pracovních míst

České i zahraniční firmy plánují investovat v Česku více než 64 miliard korun. Sto nových investičních projektů v této hodnotě loni zprostředkovala státní agentura CzechInvest. Nejvíc v Česku investují firmy z Nizozemska, Německa, Rakouska a USA. Celkem by investice měly vytvořit 12 097 nových pracovních míst. Vyplývá to z údajů CzechInvestu a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Nových investičních projektů je 16. V dalších 84 případech jde o expanze firem, které již v Česku působí. Každý čtvrtý je zároveň tzv. high-tech projektem, tedy projektem s vyšší přidanou hodnotou. Největší loni dojednanou investicí je expanze společnosti Karsit Automotive ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Osmdesát procent investičních záměrů chce využít investičních pobídek.

Žádoucí je další zvyšování podílu investic s vyšší přidanou hodnotou. Pomoci v tom může úprava systému investičních pobídek zaměřená nikoli na nová pracovní místa, ale na růst mezd a zvyšování životní úrovně obyvatel.
Jan Mládek

Nejvíce loni investovaly firmy z Nizozemska

Zahraniční investoři stojí za 78 projekty, tuzemští za 21. V jednom případě jde o společný projekt formou joint venture. Nejvíc loni v Česku investovaly firmy z Nizozemska, a to 16 miliard korun. Na druhém místě žebříčku investorů jsou Němci, třetí je Rakousko a čtvrté jsou USA. Meziročně se zvyšuje podíl čínských investic. Loni čínští investoři přislíbili investice za 3,2 miliardy korun, dvakrát více než v roce 2015.

Nejčastěji chtějí investovat podniky z automobilového průmyslu a ze sektoru kovodělného a kovozpracujícího a plastikářského. Nejvíce firem plánuje investovat v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Do Ústeckého kraje přinesou 24,1 miliardy korun a vytvoří 1949 nových pracovních míst. V případě Moravskoslezského kraje jde o 4,6 miliardy korun a 1688 nových pracovních míst.

Největším investičním projektem je expanze společnosti Karsit Automotive ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Do rozšíření výroby autodílů firma investuje 2,7 miliardy korun a plánuje vytvořit 230 nových pracovních míst. Na druhém místě je expanze firmy Benteler International Aktiengesellschaft, která v průmyslové zóně v Klášterci nad Ohří investuje do výroby ocelových a hliníkových částí automobilových karoserií 2,5 miliardy korun a plánuje vytvořit 576 nových pracovních míst.

Největší investice dojednané v roce 2016
Zdroj: Czechinvest

Čeká se zájem investorů z leteckého sektoru

CzechInvest do budoucna předpokládá zvýšený zájem investorů z leteckého sektoru, kteří budou na dodavatelské úrovni následovat příkladu GE Aviation. „Jednání s českými dodavateli se již ostatně rozbíhají. Očekávat také lze oživení poptávky japonských investorů a relokaci firem působících ve Velké Británii na kontinentální Evropu,“ dodal generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

„V souvislosti s orientací Česka na investice s vyšší přidanou hodnotou jsou zároveň možné odchody čistě výrobních firem za levnější pracovní silou. To by však na druhé straně uvolnilo dnes tak poptávanou pracovní sílu pro nové investice a reinvestice a mohlo vést k růstu mezd,“ dodal Kučera.

Ne vždy musí mít přímé investice jen pozitivní dopad

Přímé zahraniční investice nemusí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost  pokud vytlačují již existující investice, nenavazují vazby s domácími firmami nebo pokud se jejich produkce omezuje na technologicky méně náročné fáze produkčního řetězce a pokud nadnárodní firmy v zemi realizují nepříznivé strategie.

Investice na zelené louce jsou pak často doprovázeny negativními dopady na životní prostředí a obcházením zákonů dané země. Jde o to, že někdy zóny vznikají na nejkvalitnější půdě. Však také nedávno ministrstvo zemědělství  zablokovalo návrh resortu průmyslu na vybudování nových průmyslových zón se státní podporou. Šlo například o lokalitu u Veselí nad Lužnicí, která měla původně vyrůst jihozápadně od města za budoucí dálnicí D3.

Oblast je pro zónu podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy. Byla proto přeřazena do skupiny rezervních lokalit. V ní jsou také Kutná Hora, Rokycany, Hladké Životice a Sokolov - Staré Sedlo. Nové průmyslové zóny se státní podporou by tak měly vzniknout v letech 2017 až 2022 u Chebu, ve Veselí nad Moravou a v Moravských Budějovicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...