Česko získá po roce 2020 z fondů v rámci politiky soudržnosti EU o čtvrtinu méně peněz

2 minuty
Bezmála 460 miliard korun bude moct Česko čerpat mezi lety 2021 a 2027
Zdroj: ČT24

Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun). Uvedla to Evropská komise, jejíž zástupci ve Štrasburku představili odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období. Česko v této oblasti získá přibližně o čtvrtinu méně prostředků než ve stávajícím období.

Hlavní důvody nižší částky pro Česko v návrhu rozpočtu evropské komise jsou odchod Velké Británie z Evropské unie nebo rostoucí tuzemská ekonomika. „Budeme nadále čistými příjemci, to znamená, že budeme přispívat méně, než dostaneme,“ podotýká eurokomisařka Věra Jourová.

Návrh rozpočtu nicméně nepočítá s dotacemi na dopravu, o které je právě v tuzemsku zájem největší. „Zcela určitě už nebudou prostředky například na rekonstrukci lokálních komunikací, na zvelebování měst a obcí,“ uvedl hlavní analytik České spořitelny Petr Zahradník.

„Velká část dopravní infrastruktury se nebude moci spoléhat na to, že dálnice, železniční koridory a podobně budou vybudovány z evropských peněz a ty otěže toho financování bude muset čím dál víc přebírat tuzemský státní rozpočet,“ dodal jednatel DBJ Advisory Jan Jedlička.

Peníze mají přispět k inovacím i modernizaci průmyslu a podpořit malé firmy

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu Unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu korun) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.

Základem pro přidělování prostředků je dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrnuje také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle Komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci.

Mění se také pravidla při rozdělování peněz. EU bude nově platit maximálně 70 procent nákladů projektů, dosud se podílela až 85 procenty. Členské státy tak mají lépe zvažovat, co je pro ně při financování priorita.

Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům. Směrem dolů může být snížení nanejvýš o 24 procent proti stávajícímu finančnímu období, naopak polepšit si proti nynější podobě fondů země podle návrhu budou moci nejvíce o osm procent.

Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko. Polsko však zůstane největším příjemcem. 

Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová odmítla tento přesun interpretovat jako snahu Komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. „Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.

Česko bude čerpat i z dalších fondů

Česko by mohlo získat až 17,8 miliardy eur, což ale vychází z aktuálních cen. Podle tabulky, která je přílohou zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard korun).

Nyní oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci Česko a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů, včetně například Evropského sociálního fondu, Azylového a migračního fondu. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 22 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...