České dráhy mají zaplatit pokutu víc než čtvrt miliardy korun. Za zneužití dominantního postavení

České dráhy (ČD) zaplatí za zneužití dominantního postavení na trhu dálkové železniční dopravy v letech 2005 až 2014 nikoliv původně stanovenou pokutu 368 milionů korun, ale 274 milionů korun. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil rozhodnutí prvního stupně, že se ČD provinily, výši pokuty ale snížil. Rozhodnutí je pravomocné, a dopravce tak pokutu musí zaplatit. České dráhy ale s pokutou nesouhlasí: dopravce oznámil, že se bude bránit správní žalobou.

Dominantní postavení České dráhy podle antimonopolního úřadu zneužily na tratích Plzeň–Most a Pardubice–Liberec, když ČD podaly v tendru nabídky s nepřiměřeně nízkou výší takzvané prokazatelné ztráty. Ta se používá při výpočtu odpovídající kompenzace pro provozovatele veřejné dopravy.

České dráhy nabídkové řízení vyhrály a poté začaly poskytovat služby, u nichž ovšem podle Rafaje úhrada prokazatelné ztráty spolu s dalšími výnosy z poskytování dojednaných služeb nepokrývala náklady.

Předseda antimonopolního úřadu při svém rozhodování částečně vyhověl námitkám Českých drah k výpočtu výše pokuty. „V prvostupňovém rozhodnutí nebyla zohledněna různá míra závažnosti dopadů jednání na obchod mezi členskými státy a na trh národní, což se projevilo tím, že základní částka pokuty byla za všechny delikty spáchané v souběhu navyšována stejně přísně,“ zdůvodnil snížení sankce Rafaj.

České dráhy se chtějí obrátit na soud

Ani snížení částky ale neznamená, že se dopravce s pokutou smířil. České dráhy oznámily, že podají správní žalobu. Ta ale nemá odkladný účinek a dopravce by proto měl pokutu uhradit. 

„České dráhy mají nadále za to, že rozhodnutí trpí řadou vad, mimo jiné je založeno na nesprávném právním posouzení věci a nesprávných skutkových zjištěních ekonomické povahy,“ řekl mluvčí státního dopravce Radek Joklík. Společnost bude spolu s žalobou zároveň žádat soud o přiznání odkladného účinku rozhodnutí.

Protisoutěžně se ČD chovaly až do roku 2014

Na trati Plzeň–Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice–Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.

Na obou tratích měla o provoz zájem také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice–Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...