Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že vláda kvůli zvýšení velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh v posledním týdnu znovu zavede plošná opatření, která by zajistila snížení nákladů domácností a firem. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) uvedl, že po plošných opatřeních, která si vyžádala neočekávaná ruská invaze na Ukrajinu, vláda připravila adresná řešení, která jsou pro stát levnější než plošná a pro potřebné přínosnější. Plošná opatření jsou podle něj relativně rychlá, ale nepřesná.
Plošná opatření jsou podle Stanjury obhajitelná v okamžiku neočekávaných událostí, jako bylo vypuknutí pandemie covidu-19 nebo začátek války vedené Ruskem proti Ukrajině. Tedy v případech, kdy stát nemá (ještě) připraveny nástroje na adresnou pomoc.
„U plošných opatření je vždycky ten problém, že jsou relativně rychlá, jsou ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří pomoc nepotřebují. Mnohdy se stane, že ti, kteří pomoc potřebují, při plošném řešení nedostanou tolik, kolik by si zasloužili,“ uvedl Stanjura v OVM.
Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.
Ceny plynu rostou
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 korun) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek.
Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).
„Každé dění na Blízkém východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, je nízko proti tomu, co bylo v roce 2022,“ uvedl Stanjura.
Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby výrazně klesla, k čemuž přispěly vysoké dodávky LNG. Cena plynu na burze je teď hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2500 Kč za MWh. Limit zavedený před rokem vládou má skončit s 1. lednem příštího roku.
Za energii si lidé připlatí
V příštím roce Stanjura u hladiny nízkého napětí očekává ceny elektřiny stejné nebo nižší než letos. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela už dříve v ČT řekl, že si Češi za elektřinu následující rok pravděpodobně připlatí, a to nejvýše do deseti procent. Důvodem pro to podle něj bude hlavně znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje energií (OZE). „Nedá se říct, že se nikomu nezvedne výrazně cena, bavíme se o průměru,“ dodal nyní Stanjura.
Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl v ČT uvedl, že znovuzavedení poplatků za OZE se bude v příštím roce na nárůstu inflace podílet desetinami procenta, další desetiny připadnou na opatření z konsolidačního balíčku, míní.
„Kdyby platilo, že ceny energií pro domácnosti vzrostou o deset procent, tak díky váze elektrické energie ve spotřebitelském koši by ten přímý dopad byl okolo 0,4 procenta. Ale jsou jiné úvahy o tom, jestli nepoklesne dál silová složka, která vykompenzuje i části, které se přenášejí na zaměstnance a na firmy,“ řekl.
Možnou podporu rodičů z odvodu dětí vláda nezavede
Ministr financí Zdeněk Stanjura se v Otázkách Václava Moravce vyjádřil také k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům, což považuje za vhodnější nástroj podpory rodin než plošné vyplácení takzvaného výchovného. Kabinet ale podle jeho slov k této možnosti, o níž pravicové strany hovoř léta, nepřistoupí. Důvodem je nedostatečná shoda ve vládní koalici na zrušení výchovného, existovala by tedy podle Stanjury dvě plošná opatření vedle sebe, což nepovažuje za možné.
K zastánkyním výchovného patří bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM). Jako hlavní argumenty proti zavedení jednoho procenta odvodu uvedla následující: „Je to příliš administrativně náročné, odvádí to hodně peněz z důchodového systému, dopady na jednotlivce jsou minimální a ještě to poškodí vztahy v rodině, protože by to mohlo v některých rodinách vést k tomu, že si sourozenci budou přepočítávat, kdo dává na rodiče víc.“
O takzvané výchovné se zvedají penze od letošního roku, jde o bonus 500 korun k důchodu za dítě, pobírá ho jeden z rodičů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se za pár let mělo přestat vyplácet u nových důchodů. Nahradit ho mají fiktivní odvody za dobu péče o děti i případný společný základ manželů, a to nejspíš od roku 2026 či 2027. Zohlednění fiktivních odvodů za dobu péče a možnost společného základu manželů pro výpočet výše důchodu obsahuje vládní reforma penzí.
Nárok na výchovné má teď ten z rodičů, který pečoval víc. Česká správa sociálního zabezpečení automaticky zvedla v lednu penzi 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí. Ostatní o bonus žádají. Letos by výdaje měly činit asi 19 miliard korun, v dalších letech porostou. Bonus za dítě prosadila krátce před posledními parlamentními volbami v roce 2021 tehdejší sněmovna. Z čeho se výplata pokryje, neřešila.
Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je výchovné jedna z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. NERV doporučoval bonus zrušit.
