Některá města zakládají předškolní kluby pro děti ze sociálně vyloučených oblastí. Mají jim pomoci začlenit se do kolektivu v posledním ročníku školky i při nástupu do školy. Hlavním problémem klasických škol a školek je podle některých učitelů to, že nezohledňují podmínky, ze kterých jednotlivé děti přicházejí.
Ve Frýdlantu každoročně napočítají 25 až 30 dětí, které nenavštěvovaly školku. Mnoho z nich má pak podle mluvčí města Martiny Petráškové při nástupu do školy velké potíže s komunikací a plynulým zařazením mezi spolužáky.
Ve Frýdlantu tak od příštího školního roku otestují předškolní klub. Dětem má usnadnit nástup nejen do školy, ale i do posledního ročníku mateřské školky, který je od letošního září povinný. „Chceme zapojit co nejvíce dětí do předškolního vzdělávání dříve, než v posledním roce před nástupem do školy,“ uvedl Jaroslav Najman, starosta města Velké Hamry, kde se letos také otevírá předškolní klub.
Velká výhoda: Klub je zdarma
Podle ředitelky neziskové organizace Šance pro Tebe Sophie Dvořákové, která vede v Chrudimi již třetím rokem takzvanou Předškolku, je hlavní výhodou klubu to, že se zaměřuje na speciální vzdělávací potřeby dětí ze sociálně vyloučených míst a přistupuje k nim individuálně.
„Vzdělávací instituce často nepřihlíží k podmínkám, ve kterých vyrůstají. To pak prohlubuje znevýhodnění romských dětí. Ony potřebují motivaci a podporu pro to, aby vstup do vzdělávacího zařízení zvládly a především aby tam vydržely,“ uvedla Dvořáková.
Další výhodou klubu je, že je bezplatný. Právě finanční problémy rodičů jsou totiž často důvodem, proč dítě do školky nedají. A to se nese i do dalších let. „Tito žáci například nemají možnost chodit do kroužků, ačkoliv všechny volnočasové organizace udržují velmi nízké kurzovné. To negativně ovlivňuje jejich zapojení do komunity, rozvoj kompetencí a sebedůvěru,“ uvedla Petrášková.
Speciální metody vzdělávání zavádí i klasické školky. „V rámci projektu Společné vzdělávání bude v mateřské školce zavedena nová vzdělávací metoda – Feuersteinova, která podporuje individuální přístup a specifické potřeby dětí,“ dodal Najman.
- Na aktivity pro děti ze sociálně vyloučených oblastí přispívá stát ročně miliony korun. Resort školství vyčlenil na inkluzivní vzdělávání 250 milionů a pro následující rok pak necelou půl miliardu. Rovněž ministerstvo sociálních věcí každým rokem navyšuje dotace na služby pro děti a mládež, letos je to přes 400 tisíc.
- Za poslední desetiletí se počet sociálně vyloučených oblastí navýšil dvojnásobně. Z analýzy, kterou si nechalo ministerstvo vypracovat, vyplývá, že dětí žijících v nevhodném prostředí je v Česku už více než třetina (37 %). Podle mluvčího MPSV Petra Sulka jim hrozí téměř dvakrát více problémů ve škole a v krajním případě to může vést k úplnému ukončení školní docházky.
