Svou historii začali komunisté psát v Karlíně

Praha - Historie strany, která se později nesmazatelně podepsala na obrazu poválečného Československa, se začala psát 14. května 1921. Ve velkém sále Národního domu v Karlíně se uskutečnil zakládající sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Čtyřicetiletou vládu strany, která zásadně ovlivnila životy několika generací lidí, ukončila až sametová revoluce v roce 1989. Dnes má její nástupnická organizace, Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), zhruba 65 000 členů.

V roce 1920 vyhrála volby tehdejší sociální demokracie. Komunisté se nejprve snažili stranu zevnitř ovládnout, hlavním představitelem marxistického proudu byl její bývalý předseda Bohumír Šmeral. Pokus o převzetí moci se však nepodařil, a tak KSČ vznikla oddělením této levicové frakce. S 300 000 členy byla po ruské a německé komunistické straně třetí nejsilnější v Evropě. Předsedou se stal Václav Šturc, Šmeral byl místopředsedou. KSČ odebrala sociální demokracii řadu voličů, k nové straně přešla i třetina jejích poslanců. Ve volbách v roce 1925 získali komunisté ve sněmovně 41 mandátů a stali se po agrárnících druhou nejsilnější stranou. I v dalších volbách se jim dařilo, přesto zůstali po celou dobu trvání první republiky v opozici.

1929: Gottwald vyhlásil bolševizaci strany

Na pátem sjezdu v roce 1929 ovládlo stranu radikální křídlo vedené Klementem Gottwaldem, který vyhlásil bolševizaci KSČ podle směrnic Komunistické internacionály. Ani během hospodářské krize počátku 30. let se českoslovenští komunisté nedokázali vymanit z politické izolace. V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti T. G. Masarykovi s heslem „Ne Masaryk, ale Lenin“. Neuspěl a navíc si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu. Po roce a půl se vrátil zpátky díky amnestii nového prezidenta Edvarda Beneše.

1938: KSČ rozpuštěna, 1946: vítězné volby - 40 procent

V roce 1938 byla komunistická strana rozpuštěna vládním nařízením kvůli tomu, že se její členové rázně postavili proti přijetí mnichovské dohody. Vedoucí činitelé odešli do Moskvy, kde založili exilové vedení strany. Během druhé světové války se komunisté podíleli na domácím i zahraničním odboji. Po válce v roce 1946 již se 40 procenty hlasů vyhráli volby a Gottwald se stal premiérem. V prvních poválečných letech ještě prosazoval pokojnou a postupnou cestu země k socialismu, sílící vliv Sovětského svazu a blížící se studená válka vyústily v únoru 1948 v komunistický puč. Prezident Beneš abdikoval a hlavou státu se stal Gottwald.

Následujících 40 let měli komunisté monopolní postavení v politice i ve společnosti. Zestátnili ekonomiku, zavírali politické odpůrce a jinak nepohodlné občany, více než 200 lidí bylo popraveno. Po pádu socialistického režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali českým komunistům postupný úpadek. Ti však nezanikli, nástupnická KSČM se stala stabilně jednou ze čtyř nejsilnějších stran v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rehabilitoval svědka „číhošťského zázraku“ Václava Trtíka

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.
před 33 mminutami

VideoByla to asi nejhorší situace, jakou jsem kdy v terénu zažila, přiblížila Adéla Paclíková

Na odhalování fotbalových podvodů pracuje řadu let. Letos za své reportáže na toto téma dostala i cenu Mezinárodní asociace sportovních novinářů. A v rozkrývání nekalých sázek, kvůli kterým organizované zločinné skupiny ovlivňují zápasy, pokračuje. Při nedávném natáčení ve Slovinsku čelila útoku od lidí blízkých muži, kterého s řízením podvodů spojuje česká policie. Jaké to je, když musí jako novinářka čelit něčemu takovému? Má někdy při natáčení strach? Také o tom mluví s reportérkou Adélou Paclíkovou Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

Meziroční inflace v červenci zrychlila na 1,7 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Jihočeský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 11. srpna se věnoval Jihočeskému kraji.
před 1 hhodinou

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 2 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Volby do sněmovny by v červenci vyhrálo ANO, Motoristé propadli

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, kterému by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má k dispozici tisková agentura ČTK.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.