Prodejci sezonního ovoce, zeleniny nebo burčáku staví své stánky často bez povolení. I na místech, která mohou být nebezpečná. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nelegální prodejce nepokutuje a policisté je trestají pouze v případě, když mají stánek přímo v silnici. Podle dopravních expertů však „skládací prodejny“ představují podobné riziko jako billboardy.
Silnice první třídy nebo rušné křižovatky – i na takových místech prodávají stánkaři ovoce, zeleninu, případně med nebo burčák. K tomu, aby si mohli stánek postavit, potřebují povolení od majitele nebo správce silnice.
Podle ŘSD ho ale v drtivé většině nemají. „Když si chce zájemce někde postavit stánek, musí požádat o povolení krajský úřad a v případě, že se jedná o místo u silnice I. třídy, potřebuje úřad naše svolení. To my ale nedáváme s ohledem na bezpečnost silničního provozu,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. Prodejci si podle ní o povolení většinou ani nežádají. Razítko přitom potřebují pokaždé, když chtějí stánek postavit do 50 metrů od silnice I. třídy.
Silničáři ani policisté stánkaře nepokutují
Dát stánkařům pokutu nebo je vykázat od silnice ŘSD nemůže. „Nemáme to v kompetenci. Náš pracovník v takových případech kontaktuje policii, která má pravomoc daný problém řešit,“ dodala Ledvinová.
Ani policie však nelegálním stánkařům pokuty za chybějící povolení na místě nedává. „Pokud provozovatel stánku nemá příslušné povolení ke zvláštnímu užívání komunikace, je vyzván, aby místo opustil. Případ je zdokumentován a zaslán příslušnému silničnímu správnímu úřadu k projednání,“ řekla olomoucká policejní mluvčí Irena Urbánková. Po projednání může stánkový prodejce dostat pokutu až půl milionu korun.
Policisté přímo pokutují jen stánkaře, kteří stojí na silnici. „Pokud brání bezpečnosti silničního provozu, může mu policie udělit pokutu do dvou tisíc korun. Za svou pětadvacetiletou kariéru jsem se s tím ale nesetkal,“ vysvětluje vedoucí dopravního inspektorátu v Brně Marek Harmáček.
Vyhodíš ho oknem…
Dalším problémem je, že stánkaři se i po vykázání na místo často vrací. Nebo si tam pult postaví někdo jiný.
Přitom nákupy u takových trhovců mohou být pro řidiče velkým rizikem. „Takové činnosti v blízkosti pozemní komunikace zvyšují riziko dopravní nehody – nedovolené zastavování a stání vozidel, přebíhání případných kupujících přes silnici nebo i amatérsky vytvořené reklamní poutače, které získávají pozornost řidičů,“ popsal vedoucí odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje Jindřich Rybka.
Stánky u silnic jsou srovnatelné s billboardy, tvrdí dopravní psycholog z Centra dopravního výzkumu Pavel Řezáč. „Oba tyto prvky v blízkosti komunikace mají za cíl upoutat pozornost – tedy prodat daný produkt. Ovlivnění pozornosti řidiče díky billboardům je dokázáno v řadě zahraničních studií. Průměrné upoutání pozornosti řidiče na rušivý element je mezi 0,8 a 1,5 sekundy.“ řekl Řezáč. I když se tato doba může zdát jako malá, je podle něj často rozhodující při případné nehodě.
Velmi málo času má pak šofér i na případné zastavení, varuje BESIP. „Když už si řidič nabídku přečte a zaujme jej, tak má následně velmi krátký čas na zastavení,“ uvedl pověřený vedoucí BESIP Tomáš Neřold. „V mnoha takových případech ani nezapne směrová světla, nastává problém s dodržováním bezpečné vzdálenosti a tak dále,“ dodal.
