Na stůl se poslancům dostal návrh zákona o referendu. Pro jeho vyhlášení by bylo nutné sehnat 250 tisíc podpisů, poté se musí zúčastnit minimálně 25 procent oprávněných voličů. Zatím přitom referendum v Česku příliš velkou tradici nemá - to celostátní se u nás konalo pouze ohledně vstupu do Evropské unie. Na Slovensku sice referendum proběhlo už osmkrát, jediné platné ovšem bylo to o vstupu do Unie. Naopak ve Švýcarsku je referendum téměř na denním pořádku, k jeho vyhlášení stačí padesát tisíc podpisů a referenda se konají i na obecní úrovni.
Podle návrhu, kterým se nyní zabývá český parlament, by referendem nebylo možné zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou ani hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky a členů vlády. Stejně tak návrh nedovoluje uspořádat referendum o základních lidských právech ani o rozpočtu a daních.
ŠVÝCARSKO
Zemí proslavenou velkým prostorem pro vyjádření názoru občanů v referendu je Švýcarsko. Referendum může být vyhlášeno proti jakémukoliv zákonu schválenému parlamentem. Podmínkou je petice s 50 tisíci podpisy. Referendum se musí konat vždy, pokud se jedná o vstup do mezinárodní organizace nebo pokud jde o změnu v ústavě.
Referendum je zcela běžnou součástí švýcarské politiky na všech úrovních a Švýcaři se tak – pokud se jich shodne dostatečný počet – mohou postavit například proti rozhodnutí zastupitelů své obce. Na úrovni samosprávných celků jsou v některých případech referenda povinná i u výdajů překračujících určitou hranici.
SLOVENSKO
Za celou historii samostatné Slovenské republiky celostátní referendum proběhlo celkem osmkrát, například v souvislosti s privatizací klíčových průmyslových podniků v 90. letech nebo ohledně adopce dětí homosexuálními páry. Z toho ovšem jen jediné hlasování překročilo volební účast 50 %, a nabylo tak platnosti. Bylo to v roce 2003, kdy Slováci hlasovali o vstupu do Evropské unie.
Referendum vyhlašuje prezident, pokud o to peticí požádá alespoň 350 tisíc občanů nebo na základě usnesení národní rady. Nesmí se ale týkat základních práv a svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Naopak je povinné schválit referendem ústavní zákony o vstupu do svazku s jinými státy nebo o vystoupení z těchto svazků.
POLSKO
Poláci od roku 1989 rozhodovali v celostátním referendu celkem čtyřikrát. Stejně jako v případě Slovenska však většina hlasování nebyla platná kvůli nízké volební účasti, která nepřekročila padesátiprocentní hranici. Jedinou výjimkou je i v Polsku hlasování o vstupu do Unie.
Referendum vyhlašuje Sejm, v takovém případě je ale nutná absolutní většina, nebo prezident s podporou senátu. I v tomto případě je nutné potvrzení absolutní většinou. Výsledky referenda jsou závazné, pokud se ho účastní alespoň polovina oprávněných voličů a pokud více než polovina hlasuje pro.
RAKOUSKO
Rakouská ústava určuje dva typy celostátního referenda - závazné a nezávazné. Závazné referendum musí být vyhlášeno v případě závažných změn ústavy a za celou poválečnou historii se v Rakousku konalo pouze jednou. Stalo se tak stejně jako v předcházejících případech, při vstupu Rakouska do Evropské unie, což vyžadovalo zásah do znění ústavy.
Národní rada může vyhlásit nezávazné referendum v případě závažných otázek. Stalo se tak pouze dvakrát. V otázce mírového využívaní jaderné energie a v otázce ukončení branné povinnosti. V obou případech byl návrh referendem zamítnut a v obou případech Národní rada toto rozhodnutí respektovala.
NĚMECKO
Na celostátní úrovni proběhlo v Německu referendum pouze dvakrát. V roce 1952, kdy na základě hlasování došlo ke spojení Bádenska a Württemberska, a v roce 1996, kdy se s neúspěchem setkal plán na propojení Berlína a Brandenburgu.
Závazné celoněmecké referendum má být vyhlášeno pouze v případě nové ústavy (nikoliv při změně ústavy) nebo v případě územních změn jednotlivých států. Referenda jsou aplikována spíš na úrovni jednotlivých spolkových států, kde se z velké části jedná o nezávazná referenda.
