Prezident Miloš Zeman doporučil poslancům přijmout vládní předlohu zákona o zavedení celostátního referenda a jeho pravidlech. Hlava státu prosazení normy o všelidovém hlasování dlouhodobě podporuje. Projednávání poslanci přerušili po druhé hodině, vrátí se k němu 22. března odpoledne. Sněmovna ale zřejmě v prvním kole návrh podpoří.
Zeman vyzval poslance, aby schválili zákon o referendu
Zeman: Skrz referendum vraťme politikům prestiž (zdroj: ČT24)
„S výjimkou několika drobností, které spíš vyžadují zpřesnění než zásadní změnu, bych doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon schválit,“ řekl při svém projevu Zeman, který se vrátil do sněmovny po devíti měsících. K návrhu má tři připomínky, jde ale podle jeho slov o drobnosti, které spíš vyžadují zpřesnění než zásadní změnu.
První výtku směřoval prezident k tomu, že vláda se při nesouhlasu s referendem může obrátit na Ústavní soud, který dostane její návrh před opačným návrhem petentů. Ústavní soudce to nutí rozhodovat vždy podle toho, jak se postavili k vládnímu návrhu. Podle Zemana je nutné zpřesnit tento moment, protože dosavadní výklad jasně diskriminuje petenty.
Zeman ve sněmovně: Zákon o referendu by měl být přijat (zdroj: ČT24)
Podle předkladatele návrhu Jiřího Dienstbiera by se ale vláda mohla na ústavní soudce obrátit jen v případě, pokud by návrh občanů na referendum nesplňoval předepsané parametry. „Soudci Ústavního soudu nebudou zmateni při projednávání návrhů,“ prohlásil ministr pro legislativu.
Pan Dienstbier podle mého názoru udělal mizerný ústavní zákon, který zahrnuje mimo jiné omezení kompetencí prezidenta, a udělal dobrý ústavní zákon, který se týká obecného referenda.
Zemanovi vadí také to, že předmětem referenda nemůže být právní předpis. „Zaprvé to lze snadno obejít a zadruhé je to nesmysl, protože k čemu jinému by se měli občané vyjadřovat, než právě k otázkám, které mají být ztvárněny do podoby zákona,“ podotkl prezident.
Třetí připomínka se týká ověřování podpisů. Podle Zemana by norma neměla odkazovat na stejný postup jako při prezidentské volbě, protože úřady tehdy chybové archy sčítaly a neprůměrovaly. „Pevně doufám, že toto bude opraveno, protože je to absolutní nesmysl (…),“ poznamenal.
Prezident zároveň politiky vyzval, aby zavedli přímou volbu starostů a hejtmanů. Chce, aby se starostou stal kandidát vítězné strany s nejvíce preferenčními hlasy.
Vláda potřebuje ústavní většinu
Předlohu zaměřenou na celostátní referendum vláda poslala do sněmovny už loni v červenci. Protože jde o ústavní zákon, kabinet pro něj bude muset hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci a senátory.
Dienstbier: Referendum nenahrazuje zákonodárce (zdroj: ČT24)
Celostátní referendum by podle vládního návrhu měl vyhlásit prezident v případě, pokud o to peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Rozhodnutí by bylo v referendu přijato, pokud by ho podpořila nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně čtvrtina všech voličů.
Referendum by se mohlo konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. Nesmělo by být o základních právech a svobodách, o státním rozpočtu, daních nebo poplatcích, o individuálních právech a povinnostech nebo o jmenování a odvolávání politiků či úředníků. Referendem by podle předlohy nebylo možné ani schvalovat zákony a rozhodovat o „porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva“.
Referendum vs. hra na referendum
Podporu pro návrh může vládní koalice čekat od hnutí Svoboda a přímá demokracie, byť se podle jejího předsedy Tomia Okamury jedná o špatný zákon. „Budeme hlasovat i pro tento návrh, přestože je to parodie na referendum. V podstatě je to spíš výčet věcí, o kterých se nesmí hlasovat, protože podle vládního návrhu nesmíte hlasovat o přijetí či nepřijetí eura, vystoupení či setrvání v Evropské unii, o odvolatelnosti politiků,“ říká Okamura.
Soudí, že vysoké kvórum jak podpisů nutných pro vypsání referenda, tak voličské účasti je vedeno snahou, aby referendum nebylo realizovatelné. „Vláda dělá všechno, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.“
V podobném duchu se v pořadu Události, komentáře vyslovila i místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. „Je to hra na referendum. Ve skutečnosti jsou podmínky nastavené tak, že pokud bude referendum vypsáno a bude se o něm hlasovat, tak výsledky jsou závazné pouze pro vládu, nikoliv pro parlament,“ tvrdí s tím, že se bude jednat o vyhozené peníze za nákladný průzkum veřejného mínění.
Souvislost mezi výsledkem referenda a legislativním procesem ale podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky není možná. „Zákonodárce je při hlasování vázán svým vědomím a svědomím. Referendum chápeme jako určitý doplněk parlamentní demokracie, ne něco, co ji nahrazuje. O zákonech rozhodují voliči, kteří si zvolí své zákonodárce do parlamentu.“
TOP 09 nebyla při Zemanových slovech v sále
Předtím, než Miloš Zeman přistoupil k řečnickému pultu, opustili poslanci TOP 09 sál. V lavicích určených tomuto klubu zůstal pouze Karel Tureček, který byl z řad poslaneckého klubu den před jednáním sněmovny vyloučen. „TOP 09 se rozhodla v pátek během vystoupení pana prezidenta odejít z jednacího sálu,“ avizovala den před jednáním místopředsedkyně strany Markéta Adamová.
Opoziční strana tím podle ní dává najevo svůj postoj k návrhu zákona a vystupování prezidenta v zahraniční i domácí politice. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek upozornil na to, že ještě jako poslanec zastával Zeman zcela opačný názor. „Tehdy varoval před referendem jako před velmi nebezpečným populismem,“ zmínil Kalousek.
GALERIE
Reakce na Zemanovo vystoupení o referendu ve sněmovně