Práce ve zdravotnictví je také trochu divadlo, říká herečka a sestra v záloze Markéta Hausnerová

7 minut
Markéta Hausnerová: Práce ve zdravotnictví je také trochu herectví
Zdroj: ČT24

Kdysi chtěly být zdravotními sestrami, ale pak je život odvedl jinam. V době koronavirové krize ale zamířily zpět do nemocnic. Do projektu Sestry v záloze se jich přihlásilo několik set. „Odnáším si to, že i práce ve zdravotnictví je také trochu herectví, protože ne vždycky máte náladu, ale stejně se na pacienty musíte pořád usmívat,“ říká zdravotní sestra v záloze a herečka Městského divadla v Mostě Markéta Hausnerová v pořadu Události, komentáře. Rozhovor vedl Martin Řezníček.

Jak jste se o možnosti nastoupit jako zdravotní sestra, což jste původně vystudovala, dozvěděla?
Trošku bych to poupravila, já jsem vystudovaný zdravotnický asistent, což je něco mezi ošetřovatelem a všeobecnou sestrou. Dozvěděla jsem se to přes sociální sítě, přes moji kamarádku, která se také zaregistrovala do Sester v záloze. Neváhala jsem ani minutu a přihlásila jsem se také a potom jsem nabádala i ostatní, aby se nebáli a šli do toho s námi.

Jak těžké bylo uvědomit si, že budete dělat něco, co jste sice vystudovala, ale nikdy nedělala, protože jste se potom stala herečkou?
Já jsem nad tím vlastně vůbec nepřemýšlela. Hned jsem si řekla: na co budu čekat, mám to vystudované a proč sedět doma na zadku, když můžu pomoct v takové situaci. Takže to, že jsem to tak dlouho nedělala, jsem si uvědomila až v momentě, kdy jsem se zaregistrovala a z vinohradské nemocnice mi opravdu zavolali, že můžu nastoupit. V tu chvíli jsem si uvědomila: aha, ty jsi to dlouho nedělala, co budeš dělat, jak to zvládneš?

A co jste dělala první den v nemocnici, jak to vypadalo?
První den jsem dostala uniformu, potom jsem se seznámila se sestřičkami a s tím, jak oddělení pracuje. Podívala jsem se na to, jak jsou zařazené karty v kartotéce, našla jsem si, kde najdu nástroje, když bude lékař potřebovat pomoc například při převazu nebo při péči o operační ránu.

A to jste potom i dělala, nebo jste se na to spíš jen připravovala?
První dny jsem se na to připravovala a posléze jsem to pak už samozřejmě dělala sama nebo s pomocí lékaře nebo jiné sestry, když jsem si nebyla úplně jistá.

Jak vás vzali kolegové a kolegyně?
Velmi dobře. To byl základ toho, že jsem se pak už vůbec nemusela bát, protože celý personál se vůči mně choval úplně nádherně. Myslím si, že to bylo za odměnu tam pracovat.

Jak byla řešena právní zodpovědnost, pokud byste udělala chybu a způsobila nějakou škodu, ať už na majetku, nebo na zdraví?
Tím, že to mám vystudované, tak jsem do jisté míry nesla zodpovědnost já sama, alespoň si to myslím, ale tu hlavní zodpovědnost podle mě měla vrchní sestra nebo staniční sestra toho daného oddělení.

Dají se do budoucna nějak kombinovat vaše dvě profese?
Samozřejmě, že jsem nad tím přemýšlela, ale s divadelním provozem se to dá těžko spojit dohromady, leda o divadelních prázdninách, kdy je volno. To jsem i nabízela na oddělení, že kdyby bylo potřeba v rámci nějakých dovolených sestřiček, kdyby potřebovali, tak o prázdninách jim ráda pomůžu. Ale s plným divadelním provozem v sezoně, kdy zkoušíme od pondělí do soboty, si to dovedu představit tak maximálně v neděli na dvanáctihodinovou směnu. A přece jenom, co si budeme povídat, taky bych měla jeden den ráda volno.

Chybí vám práce ve zdravotnictví? Jak vám to přirostlo k srdci?
Nad tím jsem hodně přemýšlela. Když jsem nastoupila do nemocnice, tak jsem si říkala, že jsem se konečně vrátila k tomu, co jsem šla jako první studovat, hrozně mě to naplňovalo a bylo to výborné. Ale pak se to najednou přehouplo a já už jsem si říkala, už bych se do toho divadla zase vrátila. A teď, jak jsem tam zase zpátky, tak si říkám…

Že byste šla do nemocnice?
Že bych nešla do nemocnice, že přece jenom jsem duší herečka.

Před časem jsme tady měli Barboru Mottlovou, herečku, vaši kolegyni, která vyřešila tuhle situaci tak, že nastoupila jako pokladní v samoobsluze.
Klobouk dolů.

A když jsem se jí zeptal, co si odnáší z téhle profese do té své hlavní do budoucna, tak říkala, že to byl hlavně každodenní styk s lidmi a pokora. Je tohle to, co si vy odnášíte z nemocnice na divadelní prkna?
Já si spíš odnáším to, že i ta práce ve zdravotnictví, práce zdravotní sestry je také trochu herectví, protože ne vždycky máte náladu, ne vždycky se dobře vyspíte, ne vždycky vám je dobře fyzicky nebo psychicky, ale stejně se na pacienty musíte pořád usmívat. To jsem z toho čerpala.

Také je to velká psychologie, předpokládám.
Do jisté míry určitě také.

Co na sestrách po pobytu v nemocnici obdivujete nejvíc?
Sestry jsou velmi příjemné, empatické a milé, to na nich obdivuji. A obdivuji to hlavně ve chvílích, kdy pacienti nejsou milí a vstřícní. V tu chvíli jsem si vždy říkala, že už bych se sebrala a práskla bych dveřmi. Ale sestřičky ne, ty prostě držely a za každou cenu se snažily být usměvavé, a jak to jen šlo, tomu pacientovi pomoci. Takže toho si na nich cením nejvíc, že za ty nuzné peníze, které za to dostávají, to i přesto dělají s láskou.

Nuzné peníze, byl to důvod, proč jste se té profesi nikdy nevěnovala, přestože jste ji vystudovala, nebo v tom bylo něco jiného?
Ne, já jsem vždycky chtěla dělat herectví, to bylo pro mě hlavní, ale moje maminka je zdravotní sestra a ke zdravotnictví mě tak trochu přivedla. Tak jsem si řekla, že půjdu studovat zdrávku, že to je také fajn. A pak to vyšlo a dostala jsem se na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně k výborné paní profesorce Nice Brettschneiderové, která mi dala všechno, co mi může žena jejích zkušeností předat. Kdybych se měla obracet na finanční stránku těch oborů, tak je to z bláta do louže. Spousta lidí si myslí, že herci mají spoustu peněz, že jsou finančně velmi dobře ohodnoceni, ale to vůbec není pravda. Nejenom na oblastních divadlech, ale všeobecně ta práce není dobře ohodnocená.

Jak se daří mosteckému divadlu v tuto chvíli?
Nevím, jestli jsem kompetentní na tu otázku odpovědět, ale finanční ztráty tam určitě budou a nebudou úplně malé. Ale v současné době se pomalu vracíme zpátky do režimu, takže teď jsme začali zkoušet novou pohádku Lotrando a Zubejda a první představení odehrajeme na konci června v rámci Divadelního léta na hradě Hněvín, takže zůstáváme pořád venku. Divadlo jako takové se pro diváky otevře až v září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 35 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...