Poslední předválečné volby vyhráli henleinovci a hlinkovci

Praha - Čtvrté a poslední volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění v historii prvorepublikového Československa, které se konaly 19. května 1935, přinesly vítězství Sudetoněmecké strany (SdP). Henleinova strana tehdy získala 15,2 procenta hlasů a tato skutečnost předznamenala další osud samostatného státu. Prezident Masaryk sice jmenoval premiérem agrárníka Jana Malypetra, jehož strana nakonec získala nejvíce mandátů, nicméně on sám se v premiérském křesle dlouho neohřál. V prosinci prezident abdikoval a nahradil ho Edvard Beneš - Československu zbývají již jen tři roky samostatnosti. V Československu před volbami v roce 1935 vládl kabinet široké koalice. Republika však do volebního roku vstupovala postižená světovou hospodářskou krizí a k hospodářským a sociálním problémům se připojily i problémy národnostní. Mezi politiky se dokonce ozývaly hlasy požadující odsunutí voleb a vyhlášení jakéhosi výjimečného stavu. Nakonec ale lidé k urnám šli, nicméně jejich výsledek přesně zdokumentoval situaci v zemi – nejvíce hlasů získali radikálové.

Sociální ohrožení německého obyvatelstva v průmyslovém pohraničí a nástup nacismu v sousedním Německu vedly k radikalizaci početné německé národnostní menšiny - v tehdejším Československu žily na tři miliony Němců, takřka každý třetí občan měl německou národnost a většina z nich obývala chudé pohraničí. Na Slovensku zase sílil Autonomistický blok v čele s lidovou stranou Andreje Hlinky.

SdP získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů

I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP. Nejsilnější stranou se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se se Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 disponovala 55 křesly.

Těsně před volbami se hnutí sudetoněmeckých politických organizací v čele s Konrádem Henleinem transformovalo na klasickou politickou stranu s názvem Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei - SdP). Vítězství SdP bylo sice překvapivé, mělo však své logické zákonitosti. Henleinovcům se podařilo v masivní předvolební kampani, z části financované nacistickým Německem, pojmenovat dlouhodobé problémy německé menšiny a SdP se stala nositelkou nadějí na změnu. Henlein si navíc dával pozor, aby strana působila “státotvorně„ a loajálně vůči státu.

Andrej Hlinka
Zdroj: ČT24

Květnových voleb se účastnilo 16 stran a koalic a 14 z nich získalo mandát. Celkem se rozdělovalo 300 mandátů. Konečné výsledky byly pro řadu politiků nemilým překvapením - celorepublikově získala nejvíce hlasů (15,2 procenta; 44 mandátů) právě SdP a na Slovensku zvítězil Autonomistický blok. 

Henleinovci sice dostali nejvíce hlasů, podle mandátů však zvítězili druzí agrárníci (14,3 procenta; 45 mandátů). Na dalších místech skončil sociální demokraté, komunisté, národní socialisté a lidovci. Za očekáváním zůstalo nacionalisticky orientované Československé národní sjednocení v čele s jedním ze strůjců vzniku samostatného Československa Karlem Kramářem. Ve volbách neuspěly také ostatní německé strany, které se do té doby podílely na vládě široké koalice. 

Po volbách pověřil prezident Masaryk sestavením vlády staronového premiéra, agrárníka Jana Malypetra, jehož úkolem bylo rozšířit stávající koalici, která ve volbách ztratila většinu. S účastí henleinovců premiér nepočítal, přestože oni sami vyjádřili určitou míru ochoty převzít vládní odpovědnost. Personálně se nová vláda příliš nelišila od té dosavadní a sám Malypetr ji označil za provizorium na “tři až čtyři měsíce„. Příliš se nemýlil - začátkem listopadu jej v premiérském křesle vystřídal jeho stranický kolega Milan Hodža, zatímco on sám byl zvolen předsedou sněmovny. V prosinci pak abdikoval těžce nemocný Masaryk a novým prezidentem republiky byl především díky podpoře socialistických stran a komunistů zvolen Edvard Beneš. Do konce samostatné první republiky v té době zbývaly zhruba tři roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
před 4 mminutami

Přibývá nakažených lymeskou borreliózou

Epidemiologové letos na jaře zaznamenali přes 540 případů nakažených lymeskou borreliózou, což je nejvíc za stejné období od roku 2014. Aktivita klíšťat je téměř na celém území republiky vysoká a podle předpovědi bude ještě narůstat. Odborníci vyzývají k důkladným prohlídkám těla. Nebezpečné jsou hlavně nymfy klíšťat, které je pro jejich velikost často těžké odhalit. Obvyklým příznakem borreliózy je nesvědivá zvětšující se červená skvrna, kterou může provázet viróza. Nemoc ale v některých případech propuká i bez vzniku skvrny, což oddaluje její odhalení a následnou léčbu.
před 56 mminutami

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 10 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 10 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 11 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 15 hhodinami
Načítání...