Poslední předválečné volby vyhráli henleinovci a hlinkovci

Praha - Čtvrté a poslední volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění v historii prvorepublikového Československa, které se konaly 19. května 1935, přinesly vítězství Sudetoněmecké strany (SdP). Henleinova strana tehdy získala 15,2 procenta hlasů a tato skutečnost předznamenala další osud samostatného státu. Prezident Masaryk sice jmenoval premiérem agrárníka Jana Malypetra, jehož strana nakonec získala nejvíce mandátů, nicméně on sám se v premiérském křesle dlouho neohřál. V prosinci prezident abdikoval a nahradil ho Edvard Beneš - Československu zbývají již jen tři roky samostatnosti. V Československu před volbami v roce 1935 vládl kabinet široké koalice. Republika však do volebního roku vstupovala postižená světovou hospodářskou krizí a k hospodářským a sociálním problémům se připojily i problémy národnostní. Mezi politiky se dokonce ozývaly hlasy požadující odsunutí voleb a vyhlášení jakéhosi výjimečného stavu. Nakonec ale lidé k urnám šli, nicméně jejich výsledek přesně zdokumentoval situaci v zemi – nejvíce hlasů získali radikálové.

Sociální ohrožení německého obyvatelstva v průmyslovém pohraničí a nástup nacismu v sousedním Německu vedly k radikalizaci početné německé národnostní menšiny - v tehdejším Československu žily na tři miliony Němců, takřka každý třetí občan měl německou národnost a většina z nich obývala chudé pohraničí. Na Slovensku zase sílil Autonomistický blok v čele s lidovou stranou Andreje Hlinky.

SdP získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů

I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP. Nejsilnější stranou se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se se Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 disponovala 55 křesly.

Těsně před volbami se hnutí sudetoněmeckých politických organizací v čele s Konrádem Henleinem transformovalo na klasickou politickou stranu s názvem Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei - SdP). Vítězství SdP bylo sice překvapivé, mělo však své logické zákonitosti. Henleinovcům se podařilo v masivní předvolební kampani, z části financované nacistickým Německem, pojmenovat dlouhodobé problémy německé menšiny a SdP se stala nositelkou nadějí na změnu. Henlein si navíc dával pozor, aby strana působila “státotvorně„ a loajálně vůči státu.

Andrej Hlinka
Zdroj: ČT24

Květnových voleb se účastnilo 16 stran a koalic a 14 z nich získalo mandát. Celkem se rozdělovalo 300 mandátů. Konečné výsledky byly pro řadu politiků nemilým překvapením - celorepublikově získala nejvíce hlasů (15,2 procenta; 44 mandátů) právě SdP a na Slovensku zvítězil Autonomistický blok. 

Henleinovci sice dostali nejvíce hlasů, podle mandátů však zvítězili druzí agrárníci (14,3 procenta; 45 mandátů). Na dalších místech skončil sociální demokraté, komunisté, národní socialisté a lidovci. Za očekáváním zůstalo nacionalisticky orientované Československé národní sjednocení v čele s jedním ze strůjců vzniku samostatného Československa Karlem Kramářem. Ve volbách neuspěly také ostatní německé strany, které se do té doby podílely na vládě široké koalice. 

Po volbách pověřil prezident Masaryk sestavením vlády staronového premiéra, agrárníka Jana Malypetra, jehož úkolem bylo rozšířit stávající koalici, která ve volbách ztratila většinu. S účastí henleinovců premiér nepočítal, přestože oni sami vyjádřili určitou míru ochoty převzít vládní odpovědnost. Personálně se nová vláda příliš nelišila od té dosavadní a sám Malypetr ji označil za provizorium na “tři až čtyři měsíce„. Příliš se nemýlil - začátkem listopadu jej v premiérském křesle vystřídal jeho stranický kolega Milan Hodža, zatímco on sám byl zvolen předsedou sněmovny. V prosinci pak abdikoval těžce nemocný Masaryk a novým prezidentem republiky byl především díky podpoře socialistických stran a komunistů zvolen Edvard Beneš. Do konce samostatné první republiky v té době zbývaly zhruba tři roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
před 6 mminutami

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 1 hhodinou

Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého, říká odborník na kryptoměnu

Bitcoiny si máme tendenci představovat jako zlaté kovové mince, ve skutečnosti jde ale o jakýsi přístup k digitální účetní knize, vysvětlil v pořadu Události, komentáře odborník na kryptoměnu z Vysoké školy ekonomické v Praze Kareem Abdallah. Pokud člověk ve skutečném a kryptoměnovém světě své identity odděluje, podle Abdallaha je těžké ho odhalit, ačkoliv pro to existuje několik nástrojů. „Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého,“ sdělil moderátorovi Danielu Takáčovi.
před 1 hhodinou

Silné bouřky hrozí i v neděli

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.
před 3 hhodinami

Fairtrade růže, cukr nebo banány. Zájem o tyto produkty v Česku roste

Dřív jen káva nebo kakao, dnes už i čerstvé ovoce, víno nebo výrobky z bavlny. Zájem mezi Čechy o eticky pěstované a vyráběné zboží neboli fairtrade roste. Na trhu už je přitom téměř tří tisíce certifikovaných výrobků. České televizi to potvrdil ředitel organizace Fairtrade Česko a Slovensko i oslovení zástupci obchodních řetězců.
před 5 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 7 hhodinami

Začíná sezona dovolených. Češi nejvíc volí Chorvatsko a Itálii

Mnozí Češi vyrážejí na přelomu května a června na dovolenou do zahraničí. Nejčastěji si vybírají dopravu autobusem, i proto patří mezi jejich nejoblíbenější destinace Chorvatsko a Itálie. Stále častěji jezdí i do Polska k Baltskému moři. Ministerstvo zahraničí jim doporučuje, aby se před cestou registrovali do systému DROZD, v případě nebezpečí tak mohou dostat varování. Stále více lidí pak nezůstává jen u jedné dovolené. Na několikadenní pobyt vyjíždí do zahraničí často až čtyřikrát do roka.
před 7 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 9 hhodinami
Načítání...