Pěstitelé řepy už nesmějí kvůli ohrožení včel používat nikotinový pesticid. Bojí se nižších výnosů

2 minuty
Události: Pěstitelé řepy už nesmějí používat nikotinový pesticid
Zdroj: ČT24

Evropská unie zakázala používat tzv. neonikotinoidy, tedy umělé pesticidy na bázi nikotinu. Pěstitelé cukrové řepy je používají na ochranu semen v počátcích růstu. Česko sice hlasovalo proti zákazu, ale ostatní země Unie ho přehlasovaly. Podle českého ministerstva zemědělství se tyto látky nedají nahradit, a chce proto usilovat o výjimku.

Semínko čerstvě vyseté cukrové řepy je obalené slupkou z chemických látek, takzvaných mořidel. Ty rostlinu chrání před půdními škůdci dva měsíce po osevu, pak se v zemi rozloží. V budoucnu už je ale zemědělci nebudou moci používat.

„Půdní škůdci nám budou užírat kořínky, cukrovka pak zvadne a odejde,“ obává se agronom Jan Vratislav ze Zemědělské akciové společnosti Mžany na Královéhradecku.

Zemědělci v Mžanech říkají, že jedné chemie sice ubyde, ale druhé budou muset na polích při postřiku zase přidat. „Budou se objevovat mšice a bude se zase víc stříkat. To, co jsem před třiceti lety dělal, tak budu dělat znova,“ tvrdí zemědělec Jan Krejčí. „Vůbec to není odborné rozhodnutí, je to cesta zpátky,“ dodává Vratislav.

  • Syntetické pesticidy-insekticidy na bázi nikotinu. V zemědělství se používají k ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu. Dále se využívají k ochraně psů a koček proti kožním parazitům.
  • Látka je vysoce toxická pro hmyz a málo toxická pro savce. Podstata účinku spočívá v narušení přenosu impulsů uvnitř nervového systému hmyzu.
  • V praxi se začaly používat v 90. letech, hlavně jako mořidlo osiv, zejména kukuřice, obilnin a řepky. Původně se předpokládalo, že negativní vliv na včely je při tomto způsobu použití zanedbatelný.
  • V roce 2008 při výsevu namořené kukuřice v Německu došlo k otravě více než jedenácti tisíc včelstev patřících sedmi stům včelařů. Otravy byly zaznamenány i v dalších zemích.
  • Petici za zákaz látky podepsaly tři miliony lidí. V roce 2013 pod tlakem veřejnosti Evropská komise zákaz navrhla, ale většina států EU ho nepodpořila (pro zákaz bylo 15 zemí, proti 8). EK proto omezení schválila jen dočasně a pouze pro rizikové plodiny s tím, že zkoumání vlivu látky na přírodu bude pokračovat.
  • K podobnému omezení jako Evropa se v roce 2016 rozhodla také americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA).
  • Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Omezení má chránit včely

Unie zákaz zdůvodnila potřebou větší ochrany včel. Dříve se totiž předpokládalo, že negativní vliv na včely je minimální. Pak byly ale v řadě zemí zaznamenány otravy tisíců včelstev a petici za zákaz látky podepsaly tři miliony lidí. Evropská komise proto pod tlakem veřejnosti zákaz schválila. 

Na poli v Mžanech v době, kdy má cukrovka za sebou asi měsíc růstu, však žádné včely vidět nejsou. „Trošku se usmívám, protože včelu přitáhne květ, ale semínko v zemi asi těžko. Pokud tam nic nekvete, tak přítomnost včel postrádá důvod,“ říká včelař Karel Zubatý.

Zákaz mořidel semen může podle zemědělců znamenat citelný pokles výnosů cukrové řepy
Zdroj: ČT24

Pro zemědělce v Mžanech je cukrovka klíčová, pěstují ji na 220 hektarech. Zákaz mořidel semen podle nich může znamenat citelný pokles výnosů, agronom Jan Vratislav ho odhaduje na 25 až 40 procent.

Podobně to vidí také ministerstvo zemědělství, které se pro příští rok pokusí prosadit pro Česko výjimku. „Za současně používaná mořidla osiva není dostupná adekvátní náhrada. Bez nich je výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrové řepy,“ uvádí Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 1 hhodinou

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 1 hhodinou

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
16:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 5 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 7 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 12 hhodinami
Načítání...