Praha - Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují Slovensko a jih Polska, znovu nastolují otázku, jakým způsobem se zlepšila protipovodňová opatření na českém území. Od největší povodně v roce 2002 už uplynulo šest let, ale na mnoha rizikových místech zatím k výrazným změnám nedošlo. Ministerstvo zemědělství, pod které vodohospodářství spadá, naopak tvrdí, že investice jsou v plném proudu a díky novele vodního zákona ještě zrychlí.
„Dosud se dělala zejména opatření, která reagují na záplavy z let 1997, 1998 a 2000, tedy hlavně na Moravě a severovýchodě Čech,“ popsal dosavadní priority ministerstva vrchní ředitel vodního hospodářství Pavel Punčochář. Podle něj se za posledních jedenáct let proinvestovalo 4,2 miliardy korun, za které se postavilo 430 staveb. Nejčastěji to byly poldery, záchytné náspy, zpevněné železniční náspy a další terénní úpravy.
Navzdory tomu ale na mnoha místech k žádným změnám nedošlo. Dokonce i některá velká města, jako například Ústí nad Labem, začala budovat protipovodňová opatření až letos. Val, který má chránit domy na Střekovském nábřeží v centru Ústí, by měl stát na plánovaném místě až v září. Povodí Labe přiznává, že město je v současné době před velkou vodou téměř bezbranné.
Úřady i jednotlivá povodí se hájí, že za zpožděním není jejich lajdáctví nebo lenost, ale průtahy se získáváním pozemků a vleklá výběrová řízení. Firmy, které ke stavbě nebyly v jednotlivých kolech vybrány, pravidelně využívají možnosti odvolání. Při stavbě hrází je podle Punčocháře zase problematické, že potřebný pozemek je často v majetku lidí, kteří na něm nebydlí a voda je ani neohrožuje. Terénní úpravy jsou přitom klíčové pro řízení toku a ochranu lidí na spodním toku.
Zrychlení stavby ochrany před velkou vodou by měla přinést novela vodního zákona. Obsahuje existující, ale nepoužívaný institut území určeného k rozlivu povodně. Pro zajišťování často roztříštěných pozemků pro výstavbu protipovodňových opatření je v novele nově zahrnut i institut vyvlastnění. Na samotné úpravy pak ministerstvo zemědělství vyčlenilo do roku 2012 zhruba 14 miliard korun.
