Podle výzkumu olomoucké Univerzity Palackého se v Česku stal každý pátý učitel obětí kybernetického útoku. K napadání kantorů dochází nejčastěji na sociálních sítích, útočníci využívají ale i mobilní telefon, e-mail, veřejný chat a internetové stránky. Ve čtyřiceti procentech případů stojí za agresí žáci.
Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci provedlo výzkum ve spolupráci s firmami O2 Czech Republic a Seznam.cz. Reagovalo tak na debaty o šikaně a kyberšikaně vůči učitelům, které se rozvířily především v souvislosti s případem šikanované učitelky pražské průmyslové školy na Třebešíně. Šetření se zúčastnilo více než pět tisíc učitelů základních a středních škol z celé republiky.
- 29 % verbální útoky (sprosté SMS apod.)
- 26 % obtěžování (např. noční prozvánění)
- 12 % vyhrožování
- 9 % šíření ponižujících fotografií a videí
- 8 % průnik do elektronického účtu
Z výzkumu vyplynulo, že více než šest procent respondentů se stalo terčem kybernetického útoku v posledních dvanácti měsících, dalších asi patnáct procent někdy v minulosti. „Mezi nejčastější formy incidentů patřily verbální útoky realizované prostřednictvím mobilního telefonu či internetu a obtěžování prostřednictvím prozvánění. Výzkum zachytil také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování, případně šíření ponižující či zesměšňující fotografie,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký.
V osmi procentech případů stáli za útoky rodiče žáků
Ve dvou pětinách případů byli pachateli žáci, v osmi procentech rodiče některého z žáků. U čtvrtiny útoků se pachatele nepodařilo vypátrat. Řada pedagogů útoky tají. Přibližně ve třetině případů o napadání věděli jejich kolegové. Pouze 15 procent učitelů si myslí, že o incidentu vědělo vedení školy.
Napadení učitelé se útokům nejčastěji brání tím, že se snaží odstranit závadný obsah z internetu nebo ho zablokovat. Někteří si o incidentech pořizují záznamy. Asi patnáct procent učitelů situaci ignorovalo - buď ji nepovažovali za závažnou, nebo předpokládali, že problém sám odezní.
Skutečnou šikanu zažilo 3,5 procenta učitelů
Nejčastější jsou krátkodobé útoky na pedagogy, které trvaly maximálně týden a dále nepokračovaly. Dlouhodobé útoky byly spíše výjimečné.
Každou agresi navíc není možné považovat za kyberšikanu. „Ta probíhá opakovaně, delší dobu, je intenzivní a má na oběť prokazatelný dopad. Na základě výzkumu lze prohlásit, že skutečnou kyberšikanu v posledních dvanácti měsících zažilo 3,52 procenta učitelů, tedy 181 z 5136 respondentů,“ uvedl Kopecký.
Ministerstvo školství výsledky výzkumu využije při přípravě dalších doporučení v prevenci šikany, řekl Vladimír Sklenář z oddělení prevence. Úředníci budou také čerpat ze zjištění České školní inspekce - tato data budou k dispozici na přelomu června a července.
