Obézním pacientům s cukrovkou druhého typu by mohl pomoci laserový zásah v tenkém střevě. Endoskopický zákrok bez nutnosti operace bude testovat pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), první pacienti by ho mohli podstoupit za několik týdnů. V pilotním projektu to bude asi 100 až 150 lidí.
Nová metoda počítá s tím, že laser zavedený přes jícen a žaludek zlikviduje část nervových buněk ve dvanáctníku, uvedl ředitel IKEM Aleš Herman. Postup je vhodný pro některé pacienty s cukrovkou druhého typu a trvat má zhruba 15 minut. Pacienti se mohou do pilotního projektu hlásit už dnes.
Významnou roli v regulaci tvorby inzulinu, který je zodpovědný za hladinu cukru v krvi, hraje tenké střevo. U diabetiků druhého typu ale tato stimulace funguje špatně a dosud některým z nich pomáhaly operace, kdy se část tenkého střeva odstavila.
„Začátek tenkého střeva funguje jako takový druhý jazyk. Buňky v něm mají analyzovat obsah, který tam ze žaludku přijde, a podle jejich signálů se metabolismus nastaví,“ vysvětlil vedoucí lékař projektu gastroenterolog IKEM Marek Beneš.
Lékaři teď místo operace přichází s ambulantním zákrokem. „Ničíme neurony, které mají analyzovat obsah, který ze žaludku přichází do dvanáctníku. Skrze endoskop zavedeme laserový operační systém do dvanáctníku, kde balón nafoukneme, střevo napneme a laserový senzor spálí buňky,“ prozradil podstatu ambulantního zákroku Beneš.
Dvanáctník po zásahu laserem nereaguje a tělo si myslí, že člověk potravu nepřijímá. Už druhý den má pacient podle lékařů zaznamenat pokles glykémie, do několika měsíců mu poklesne tlak a cholesterol – a také zhubne.
„Tělo začne vyplavovat zásoby, zbavovat se cukru, protože si myslí, že člověk trpí,“ doplnil Beneš. Pacient ale podle Beneše nevyhladoví, tělo má další mechanismy, které příjem potravy vyhodnocují.
Zákrok byl otestovaný v Izraeli na 27 pacientech, žádné komplikace se nevyskytly. IKEM bude spolu s dalšími dvěma izraelskými pracovišti a jedním ve Španělsku mezi prvními, kde se bude testovat. Pilotní studii platí izraelská firma, která ho vymyslela. Pacienty bude IKEM přijímat tři roky, počítá se 100 až 150. Musí mít nadváhu či obezitu a neléčit se inzulinem, další podmínky IKEM zveřejní na webu.
- Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku.
- V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby.
- Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.
Prevencí cukrovky je pohyb a méně stresu
První příznaky cukrovky lze zastavit každodenními aktivitami od zdravé stravy po pohyb. Podle předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánové je vhodné se vyhnout také obezitě a stresu. „Z více než poloviny má vliv vnější prostředí, a tak můžeme proti cukrovce něco udělat,“ uvedla už dříve.
Diabetes je skupina chronických onemocnění, která se projevuje poruchou metabolismu sacharidů. Mezi hlavní projevy cukrovky patří zvýšená koncentrace glukózy v krvi a nedostatek energie. Následky cukrovky se řeší inzulinem, který umožňuje glukóze obsažené v krvi pronikat do buněk, čímž se její koncentrace v krvi snižuje.
U některých pacientů může diabetes doprovázet řada souvisejících problémů. Patří mezi ně třeba poškození zraku, někdy může vést až k oslepnutí. Dále chronické postižení ledvin či syndrom diabetické nohy, který může v nejhorším případě skončit amputací. Cukrovkáři mají také až pětkrát častěji infarkt myokardu.
Do dvaceti let může mít cukrovku desetina Čechů
Přesné počty pacientů s cukrovkou druhého typu v Česku nejsou známé. Podle odhadů se v Česku léčí s cukrovkou téměř 900 tisíc lidí, dalších 250 tisíc o své nemoci neví.
Diabetes postihuje i děti, mladých pacientů s diabetem prvního typu jsou v Česku tři tisíce. Podle odhadů odborníků bude v roce 2035 trpět diabetem každý desátý Čech. Jenom asi pět procent z nich má vrozenou cukrovku prvního typu. V současnosti trpí v Česku obezitou už zhruba čtvrtina patnáctiletých chlapců a 13 procent stejně starých dívek.
Léčba diabetu spotřebuje pět až 15 procent celkových nákladů na zdravotnictví. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má asi 5,9 milionu pojištěnců, v roce 2015 za léčbu cukrovky vydala 6,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 280 milionů korun více.
Česká průmyslová a zdravotní pojišťovna, která je s 1,23 milionu pojištěnců třetí největší na tuzemském trhu, vynaložila na léčbu diabetiků asi 780 milionů, o 63 milionů více než rok předtím.
Celosvětově se od roku 1980 do roku 2016 počet lidí trpících cukrovkou téměř zčtyřnásobil. Před šestatřiceti lety mělo cukrovku 108 milionů lidí na světě, v loňském roce už jejich počet přesáhl 422 milionů.
