Sté výročí vzniku Československé republiky připomněl při slavnostní bohoslužbě na Velehradě olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Vyzval k většímu zamyšlení nad podstatnými otázkami. „Nestačí hltat informace, které nabízejí falešný pocit, jako bychom už věděli všechno. Je třeba hledat skutečnou moudrost,“ uvedl v kázání. Bohoslužbě, která se na moravském poutním místě pravidelně koná u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje, přihlížely tisíce lidí, kteří zaplnili nádvoří před bazilikou.
Mnohé příležitosti se podle Graubnera v mladých dějinách země dobře nevyužily. „Neseme zodpovědnost za skutečnosti, které nahánějí strach nejen tím, že roste politický vliv potomků diktátorů,“ varoval Graubner.
„To je jen jeden z důsledků naší slepoty a neschopnosti vidět v souvislostech, ptát se po příčinách a důsledcích či ukazovat ochotu vzdát se nějakých příjemností a dívat se dál než na přítomnost a na své vlastní já,“ dodal. „Proto neumíme odhalit novou tvář ideologie, když ji šíří někdo jiný. I když marxismus přesedlal z oblasti ekonomiky do oblasti kultury, stále bere svobodu, rozvrací řád a budí nenávist.“
Připomněl svaté Cyrila a Metoděje, kteří položili základy křesťanské kultury i státnosti. „Pohled do dějin nám ukazuje, že nejlepší plody našeho národa vyrostly vždycky z evangelia, které bylo přijato do života, které bylo přeloženo do řeči skutků. Ani dnes nemůžeme udělat pro náš národ nic lepšího, než se nechat vést boží moudrostí. Falešné ideologie, nepoctiví populisté, třeba mezi politiky, ani šmejdi mezi obchodníky nás nemohou zmást, když budeme moudře stavět na Božím slově,“ řekl Graubner.
Slavnostní poutní mši vedl kardinál Dominik Duka. Přítomni byli i další čeští i zahraniční biskupové. V 15:00 hodin začne ve velehradské bazilice ještě mše svatá byzantsko-slovanského ritu. Povede ji Ladislav Hučko, titulární biskup orejský a apoštolský exarcha.
Mise Cyrila a Metoděje položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července.
Na Velehradě je vystavena lebka svaté Ludmily
Na Velehrad proudily davy poutníků už od úterka. Součástí Dnů lidí dobré vůle jsou charitativní a kulturní akce a další program pro rodiny s dětmi, letos se zvláštním důrazem na ženy a matky.
„Je to nejen svatá Ludmila, ale i Panna Marie. Před pětadvaceti lety jsme při této pouti zasvětili český stát Bohu jejíma rukama. Prosili jsme o požehnání a Boží ochranu pro ten nový stát,“ řekl Graubner.
Od středečního odpoledne mohou poutníci na Velehradě uctít lebku svaté Ludmily. Vystavena je v Královské kapli baziliky, kde je také uloženo tělo olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. „Vzácná relikvie je jednou z hlavních atrakcí Dnů lidí dobré vůle, které letos mimo jiné připomínají sté výročí založení republiky a dvacet pět let od zasvěcení českého národa Panně Marii na Velehradě,“ řekl tajemník slavností Josef Kořenek.
Letošní Dny lidí dobré vůle navštívilo přes 50 000 lidí. Středečního programu se podle odhadů zúčastnilo asi 23 tisíc lidí, na čtvrteční mši dorazilo přes 30 tisíc lidí. Návštěvnost podle Kořenka patří k nejvyšším v historii, slavnosti připomínající odkaz slovanských věrozvěstů se letos konaly podevatenácté.
