Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zprostil kárné obžaloby místopředsedu Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše. Žalobu podal ještě za svého života bývalý ombudsman Otakar Motejl. V obžalobě se uvádí, že Bureš chyboval při prověřování postupu soudce Vojtěcha Trojánka, na jehož chování při soudním jednání si stěžovalo sdružení Občané za svá práva v Praze. Bureš se Trojánka zastal a veškerou následnou kritiku odmítal.
Pro jednoho z vlivných českých soudců, někdejšího ministra spravedlnosti a kandidáta na prezidenta Bureše navrhoval Motejl snížení platu o pětinu na půl roku. NSS se s návrhem neztotožnil. „Skutek není kárným proviněním,“ uvedla předsedkyně kárného senátu Ludmila Valentová. Nelze podle ní trestat Bureše za právní názor.
Soudce Trojánek při soudním jednání nejprve zakázal pořizování zvukového záznamu z jednání, což bylo podle veřejného ochránce práv v rozporu se zákonem. Následně pak vykázal zástupce veřejnosti z jednací síně. Podle Motejla k tomu ale nebyl důvod.
Motejlovo stanovisko dnes před soudem podpořil jeho nástupce Pavel Varvařovský. „Rozhodně nebyly žádné důvody pro nařízení jednání bez účasti veřejnosti. Pro takový postup nebyly splněny legální předpoklady,“ řekl ombudsman. Naznačil, že Trojánkův přísný postup mohl pramenit z nedostatku „přirozené autority“. Bureš pak měl při prověřování postupovat razantněji a dát podnět ke kárnému řízení.
Bureš, jenž měl jako místopředseda soudu dbát o důstojnost soudních jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v úseku civilního a insolvenčního soudnictví, označil stížnosti na Trojánka za nedůvodné. S následnou kritikou sebe ani Trojánka nesouhlasil. Soudce Trojánek podle něj rozhodl podle zákona a na základě svých zkušeností. V pravomoci soudního funkcionáře prý není takové rozhodnutí přezkoumávat.
„Kárný senát mi dal za pravdu, že jsem se správně rozhodl dát přednost ochraně soudcovské nezávislosti před tím, abych dal za pravdu účelovým stížnostem,“ řekl Bureš. Vykázání veřejnosti prý pramenilo z Trojánkových zkušeností s konkrétními lidmi. „Opatření nespadlo z nebe, zrodilo se z dlouhodobé zkušenosti,“ podotkl Bureš. „Ve skutečnosti stojím před kárným senátem proto, že veřejný ochránce práv má jiný názor než já. Domnívám se, že využitím práva na názor jsem nemohl porušit povinnosti soudce nebo soudního funkcionáře,“ uvedl Bureš.
