Čeští meteorologové oslavili svůj světový den ve velkém stylu. Tak jako každý rok se pracoviště hydrometeorologického ústavu otevřela veřejnosti, lidé se tak mohli dozvědět, jak vzniká předpověď počasí nebo jak se měří znečištění ovzduší.
Meteorologové slaví svátek. Ukázali měřicí vozy i balon
Události: Tajemství předpovědi počasí (zdroj: ČT24)
Den otevřených dveří proběhl na pracovištích ČHMÚ v Praze-Komořanech a Libuši, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Například do ústeckého Kočkova se přišly podívat stovky lidí, které přilákala příležitost vidět meteorologické přístroje, měřicí vůz či místo, kde vzniká biometeorologická předpověď pro celou Českou republiku.
Podle šéfa prognózy Martina Nováka vzniká z podrobné komplexní předpovědi počasí. „Nejen podle teploty, ale i podle vlhkosti. Když je vzduch příliš suchý, tak může způsobovat určité problémy. Nebo při kombinaci vysoké vlhkosti a vysoké teploty, to je ta klasická prádelna, kdy se dýchá špatně každému, natož nemocným lidem. Pak je to výskyt bouřek, výskyt inverzí, rychlé změny teploty a tak dále,“ přiblížil.
V pražské Libuši se zase ocitl ve středu pozornosti meteorologický balon. Meteorologové ho vypouštějí třikrát denně. Během letu měří sonda na něm umístěná tlak vzduchu, jeho teplotu i vlhkost a současně ukazuje poloha balonu i směr a rychlost větru.
Počasí v ČT: Od papírových map k digitálním datům
S předpovědí počasí je po desetiletí neodmyslitelně spjata i Česká televize. Již od roku 1961 se na obrazovkách tehdejší ČST objevoval meteorolog Rudolf Koubek, který nejprve jednou týdně, později však již denně přicházel s relací Jaké bude počasí.
Předpověď počasí v roce 1975
Zatímco však Rudolf Koubek pracoval pouze s papírovou mapou a ukazovátkem, jeho nástupci již měli po ruce mnohem pokročilejší nástroje. Digitální mapy a obrázky používají moderátoři počasí od roku 1994, ačkoli meteoroložka a moderátorka počasí Taťána Míková vzpomíná: „Spousta dat se v té době musela ručně překreslovat na počítači.“
Dnes už je většina dat, se kterými moderátoři pracují, k dispozici v digitální formě. Předpověď je také přesnější. Vzorce pro výpočet předpovědi sice znali lidé už v polovině 19. století, přesnějších dat se meteorologům dostalo až s počítači, které zvládly rovnice vyřešit násobně rychleji než lidé.