Senát schválil reformu financování základních a středních škol beze změn. Nezrušil tak zavedení povinné maturity z matematiky, i když mu to doporučoval senátní školský výbor. Ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou (ČSSD) rozhodnutí potěšilo. V pořadu Interview ČT24 uvedla, že na konci středoškolského vzdělávání by měli studenti dosáhnout standardu v triádě jazyků. Tedy v mateřském jazyce, cizím jazyce a přírodovědném jazyce, kterým je právě matematika. To by jim pak mělo umožnit úspěch v další kariéře – v práci či na vysoké škole – v rychle se měnícím světě.
Ministryně zdůraznila, že v posledních deseti letech se propadá matematická gramotnost u žáků a studentů. Poslední dva roky se pak výsledky maturantů zhoršují nejen v matematice, ale i v cizím jazyce.
Podle ní nejde o to, zda má být maturita z matematiky dobrovolná či povinná, to považuje za falešný argument, jde o to, jaké cíle vzdělávání si stanovíme, aby byli studenti úspěšní ve svém životě. Podtrhla, že bez cílů a motivace se nikam nedojde. Svoboda v posledních patnácti letech podle Valachové vedla k tomu, že je v Česku nejhorší matematická gramotnost ze všech okolních zemí.
Na gymnáziích má povinná maturita z matematiky začít v roce 2021, na odborných školách o rok později. Především pravicová opozice postupné zavádění už ve sněmovně kritizovala, podmínky by podle TOP 09 a ODS měly být pro všechny školy stejné.
K termínu zavedení Valachová řekla, že považuje za fér, aby ti, kteří nastoupí na střední školy, věděli, z čeho budou maturovat.
Dosud studenti povinně maturovali z češtiny a mohli si vybírat, zda si jako druhý povinný předmět zvolí cizí jazyk nebo matematiku. Podle Valachové současný systém nevyžadoval dostatečné znalosti od studentů. „Velmi často v minulosti si studenti volili matematiku ne proto, že by ji měli rádi, ale protože cizí jazyk ovládají ještě méně,“ řekla.
Podle ní se musí úroveň znalostí středoškoláků v příštích čtyřech letech zvýšit. Ministerstvo dělá kroky pro to, aby se změnil způsob vzdělávání v matematice i v cizích jazycích, dodala Valachová.
Podle ní je také potřeba, „abychom se přestali matematikou strašit“. Maturitu z matematiky považuje za ověření znalostí, běžné v cizině i v české historii – jako tomu bylo za první republika či v poválečných letech.
Pamlsková vyhláška platí bez omezení
Senátoři neomezili ani takzvanou pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Podobný návrh neuspěl ani ve sněmovně. Ministryně uznala, že vyhláška otázku zdravého stravování žáků nevyřeší. „Správnou cestou je podpora školního stravování, aby kuchařky mohly dělat zdravé svačiny i obědy,“ uvedla.
Dodala, že vyhláška vznikla už za jejího předchůdce na základě kritiky rodičů, kteří chtěli skoncovat s nabídkou přeslazených a přetučněných cukrovinek a nápojů ve školách.
Do novely školského zákona se tak jako v dolní komoře nedostal ani návrh, aby se mezi obecné cíle vzdělání uzákonilo „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Novela školského zákona podle Valachové umožní změnit systém financování škol tak, aby k nim byl spravedlivý bez ohledu na to, kolik studentů je navštěvuje. Zároveň zákon podle ní zajistí, že ředitelé budou moct lépe předvídat, s jakým množstvím peněz mohou počítat.
Stát by měl nově dávat školám peníze podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli podle počtu žáků. Nyní se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Nově má ministerstvo určit, kolik peněz dostane konkrétní škola. Financování soukromých a církevních škol má zůstat stejné.
Pravici vadí byrokracie a omezování svobod
Návrh školského zákona chtěli zamítnout senátoři ODS. Předloha podle nich neřeší problémy s financováním škol a nadměrně zvyšuje administrativu. „Přináší zásadní nárůst byrokracie pro učitele, zbavuje je další svobody a přidává jim další povinnosti, které s výukovými procesy nesouvisí. To je naše hlavní výhrada,“ shrnul předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Senátoři za TOP 09 a STAN chtěli k zákonu přidat zrušení státní maturity z matematiky. S tím ale neuspěli. „Jsem přesvědčený o tom, že by si měl každý člověk zodpovídat sám za sebe, za své rozhodnutí. A také se obávám, aby to nakonec ve svém důsledku nepoškodilo matematiku jako takovou,“ řekl Jiří Růžička (nestr. za TOP 09/STAN). V pořadu Události, komentáře pak mj. řekl, že matematika je krásný předmět, který se má učit co nejvíce. „Učit se ji do poslední vteřiny, ale ne z ní maturovat,“ dodal.
Místopředseda senátního klubu ČSSD Radko Martínek považuje schválený zákon za převratný. V pořadu Události, komentáře mj. uvedl, že „je všeobecný úpadek, náročnost ve škole rok od roku klesá a tento trend se musí zastavit“.
Aby novela zákona začala platit, musí ji ještě podepsat prezident Miloš Zeman. Ministryně Valachová vyjádřila přesvědčení, že tak učiní.
