Zástupci vládní koalice našli shodu ohledně vyšší podpory rodin s dětmi. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se zvýší dětské přídavky o 300 korun měsíčně a rozšíří se také okruh rodin, které na ně dosáhnou: nově až do 2,7násobku životního minima. O 150 korun měsíčně se pak zvýší i sleva na dani na první dítě. Rodiny s dětmi tak příští rok dostanou navíc čtyři miliardy.
Koaliční shoda: Příští rok mají dostat rodiny s dětmi navíc čtyři miliardy
Koaliční rada dospěla ke kompromisu v otázce přídavků na děti (zdroj: ČT24)
Zatímco sociální demokraté prosazovali zvýšení dětských přídavků o 500 korun, zbylí dva koaliční partneři chtěli rodinám pomoci prostřednictvím daňových slev. První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka před středečním jednáním uvedl, že budou lidovci navrhovat zvýšení slevy na dani pro pracující rodiče na první dítě o 200 korun měsíčně. Výsledný návrh je tak kompromisem.
„Bavili jsme se o principech, jestli jít cestou přídavků na dítě, nebo cestou daňových slev. A dohodli jsme se na kompromisu,“ uvedla k tomu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Vyjednávání podle ní příliš konfliktní nebylo. „Byla vidět snaha ze všech tří stran se na něčem dohodnout.“
Také místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek označil přijaté řešení za kompromis. Přídavky se podle něj dlouho nezvyšovaly, a pokud se ekonomice státu daří a daří se vybírat i daně, „je potřeba i tyto peníze vrátit lidem“. Ministerstvo financí má podle něj ještě provést analýzu dopadů na státní rozpočet.
Strany hledaly v této otázce shodu už při minulém jednání koaliční rady na konci ledna. Tehdy se ale nedomluvily. Sobotka uvedl, že si přeje, aby opatření schválila ještě současná sněmovna a platila od příštího ledna.
Podle původního návrhu ČSSD se měly dětské přídavky zvednout ze současných 500, 610 a 700 korun na 1000, 1100 a 1200 korun. Sociální demokraté také chtěli, aby na přídavky dosáhlo o 300 tisíc dětí více. To by si vyžádalo asi pět miliard navíc z rozpočtu.
Se zvýšením přídavků na děti počítá návrh koncepce rodinné politiky, který připravilo ministerstvo práce. To bylo ještě štědřejší, když navrhovalo přídavky ve výši 1000, 1200 a 1500 korun. Dosáhnout na ně navíc měly rodiny s příjmem do 3,5násobku životního minima. To by ale znamenalo pro rozpočet více než 13miliardový nárůst.
Návrh rodinné koncepce obsahuje i řadu dalších opatření. Ta ale ČSSD do voleb už prosazovat nebude. Chce je promítnout do svého volebního programu a usilovat o ně po volbách.
Marksová předloží do vlády zálohové výživné
Zástupci koaličních stran ve středu odsouhlasili také záměr ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD), aby na vládě předložila zákon o zálohovém výživném. Marksová už ale stejně dopředu avizovala, že zákon předloží. Předlohu totiž resort vypracoval i přesto, že se na plánu zavést náhradní alimenty koaliční partneři neshodli.
Marksová už s návrhem v koalici dvakrát narazila, ačkoliv má Sobotkova vláda zákonnou úpravu o zálohovém výživném v koaliční smlouvě. Premiér Sobotka označuje zálohové výživné jako jednu ze zbývajících priorit do konce funkčního období. Podle Faltýnka by ale o prioritách do konce volebního období ještě měla jednat koaliční rada. Sejít by se měla příští týden.
Zálohové výživné je určené pro ty rodiče, kterým bývalý partner neplatí alimenty. Místo nich by je vyplácel Úřad práce, a stát by pak dlužné alimenty po rodičích vymáhal. Rozpočet by to vyšlo podle odhadů na 750 milionů. Jenže vymahatelnost dlužných částek by byla asi jen 10 procent, proti čemuž směřovaly hlavní výhrady. Ostře proti bylo ministerstvo financí.
Odpor je i v opoziční ODS. „Rodič musí žádat až ve chvíli, kdy využil všechny možné zákonné prostředky, a jestliže využil všechny, tak i soud. To znamená, že stát nic nevymůže. Pak taková sociální dávka říká: rodiče neplaťte, nikdo vás nedohledá, budete někde hlášeni na městském úřadě a stát za vás zaplatí vaše alimenty. To je špatná cesta. Spíš bychom zrychlili soudní řízení,“ uvedla expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
Kohoutová (ODS): jsme proti zálohovému výživnému, spíš bychom zrychlili soudní řízení (zdroj: ČT24)
Podle návrhu zákona by na náhradní výživné měly dosáhnout rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by pak mohlo od státu dostat maximálně 1,2násobek svého životního minima: u dětí do šesti let to je nyní 2088 korun, v rozmezí 6–15 let 2568 korun a ve věku od 15 do 26 let 2940 korun.