Praha - Majetkové vyrovnání státu s církvemi, jehož věcný záměr dnes schválila vláda, by ukončilo nejistotu kolem bývalého církevního majetku, a tím i zlepšilo péči o některé památky. V anketě ČTK se na tom shodli oslovení zástupci místních samospráv i církví. Spory o vlastnictví bývalých církevních budov a pozemků podle nich dosud brzdí opravy či výstavbu.
Dohodu mezi státem a církvemi by uvítal například starosta Vyššího Brodu na Českokrumlovsku Milan Zálešák. „V okolí je mnoho pozemků, které jsou zablokovány kvůli restitucím církevního majetku, a zatím s nimi nelze nakládat.“ Zdejší cisterciácký klášter spravoval před válkou tisíce hektarů lesa, desítky rybníků a vlastnil i pivovar. Stát po roce 1989 vrátil cisterciákům zatím jen budovu kláštera. Podle Zálešáka bude lepší, když obec i církev budou vědět, do čeho lze investovat. Otevře se tím cesta k dotacím, míní.
Nejasnosti kolem církevních restitucí vyplynuly především z takzvaného blokační paragrafu, který obsahuje zákon z roku 1991. Podle něj majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nemohl být převeden do vlastnictví jiným osobám, dokud o něm nerozhodne zákon. Řešení, které nyní navrhuje vláda, je kombinací finanční náhrady za majetek, který nelze vydat, a naturální restituce. Církevním řádům by měl stát vrátit třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit peněžitá náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků tak jde o zhruba 270 miliard korun.
Alena Ouředníková z plzeňského biskupství věří, že by nový zákon otevřel cestu k lepšímu zacházení s bývalým církevním majetkem. Podobně jako na dalších místech přišla plzeňská diecéze po nástupu komunistického režimu mimo jiné o řadu hospodářských stavení, která byla součástí farních areálů. Po roce 1991 se podle Ouředníkové stát o tento majetek přestal starat, protože se bál, že by se majetek mohl vracet církvi. Příkladem je podle ní areál v Touškově, kde hrozí zřícením objekt stodoly. „Je naděje, že když nový zákon vyřeší, že tyto věci se církvi vracet nebudou, tak stát získá motivaci se o ně starat,“ řekla.
Majetkové vyrovnání s církvemi by zřejmě prospělo i jedné z nejzajímavějších staveb v Brně - Svatotomášskému dvoru. Zásadnější opravy historického dvora, který chtějí památkáři zapsat na seznam zákonem chráněných objektů, se v posledních letech kvůli majetkovým sporům mezi státem a církví odkládaly.
Nový zákon by podle představitelů Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku pomohl i tamní historické budově kláštera, která je v havarijním stavu. V objektu, který je majetkem státu, přitom sídlí domov seniorů. „Vedení radnice teď intenzivně jedná o převodu této historicky cenné budovy do vlastnictví města. Objekt je v havarijním stavu a je velmi nedůstojné, aby lidé žili v takových podmínkách,“ řekl ČTK místostarosta Frýdlantu Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).
Vyřešení majetkových vztahů mezi církví a státem zřejmě naopak nepomůže chátrajícímu renesančnímu zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku. Památka sice do roku 1948 patřila Arcibiskupství pražskému, ale v prosinci 1989 ji pelhřimovský okresní úřad bezúplatně převedl na stavební družstvo UNIMAX, které se později ocitlo v konkurzu.
Církvím má podle vládního záměru připadnout zpět pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromých osob. Část majetku, který zůstane státu, má být převeden na obce, část privatizován a část si stát ponechá. Stát by měl i nadále přispívat na církevní památky, které jsou zatíženy padesátimiliardovým vnitřním dluhem.
