Založení vesmírného úřadu NASA, který dostal člověka na Měsíc

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír, známější pod zkratkou NASA, se za půlstoletí existence může pochlubit řadou úspěchů. Mimo jiné dostal člověka na Měsíc, vyvinul a používá několikanásobně použitelnou kosmickou loď, sondy z jeho laboratoří prozkoumaly i ty nejvzdálenější kouty sluneční soustavy. Přesto se úřad potýkal i s mnoha problémy - ať už se selhávající technikou, tragickými nehodami či neustálým bojem o peníze.

NASA, který začal pracovat 1. října 1958, nevznikl na zelené louce. Dobývání vesmíru se ve Spojených státech, podobně jako v Sovětském svazu, usilovně věnovali již od konce druhé světové války. Tehdejší americký raketový výzkum byl, i díky německým vědcům jako byl Wernher von Braun, v pokročilém stadiu, roztříštěnému programu ale scházelo jednotné vedení. I díky tomu nakonec získali v závodě o dobývání vesmíru zpočátku navrch Sověti, kteří svou první družici vyslali na oběžnou dráhu už v říjnu 1957.

Američané sice kontrovali koncem ledna 1958, kdy do vesmíru vypustili satelit Explorer 1, znepokojenou veřejnost to ale příliš neuklidnilo. Pod dojmem možného raketového ohrožení přijal už v červenci 1958 Kongres na naléhání prezidenta Dwighta Eisenhowera zákon o vesmírném výzkumu a schválil vytvoření NASA.

Zpočátku američtí vědci a technici hlavně doháněli sovětský náskok, velkou motivaci získali na jaře 1961, kdy se do vesmíru vypravil první člověk - Jurij Gagarin. „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí,“ řekl ve slavném projevu v květnu 1961 tehdejší prezident John Fitzgerald Kennedy.

Program Apollo, díky němuž se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podívalo tucet astronautů, zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu. Po něm se ale pozornost NASA obrátila k nepilotovaným letům (sondy Mariner či Voyager) a kromě přestávky v podobě sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo se Američané na oběžnou dráhu dostali až na počátku 80. let na palubě raketoplánu.

Raketoplány nicméně vynesly do kosmu řadu důležitých družic včetně Hubbleova vesmírného teleskopu, ale přinesly i dvě největší katastrofy v dějinách vesmírných letů. Dvě havárie (stroje Challenger v lednu 1986 a Columbia v únoru 2003) totiž pokaždé skončily smrtí celé sedmičlenné posádky. Kvůli zřícení Columbie má například dodnes zpoždění budování Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Vedle ISS se NASA v posledních letech věnuje i nadále také nepilotovaným letům, mezi nimiž poutají největší pozornost sondy k Marsu.

V NASA, který má rozpočet 17 miliard dolarů na rok, nyní pracuje přes 19.000 zaměstnanců, dalších asi 40.000 lidí má s NASA různé smlouvy. Nejznámější sídla NASA jsou Kennedyho vesmírné středisko na floridském Mysu Canaveral, Johnsonovo středisko v texaském Houstonu či laboratoře v kalifornské Pasadeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...