Praha - Josef Smrkovský, kontroverzní postava československých dějin, politik a zejména jeden z předních představitelů Pražského jara zemřel 15. ledna 1974 ve svém bytě v Praze v nedožitých šedesáti třech letech. Za svůj život byl několikrát zatracován i oslavován a dnešní polistopadová společnost stále ještě neví do jaké škatulky jej zařadit.
Zemřel politik Josef Smrkovský, jeden z hlavních představitelů Pražského jara
Josef Smrkovský se narodil v roce 1911 v obci Velenka, okres Nymburk do rodiny zemědělce. Vyučil se pekařem a záhy se stal členem Odborů (1930-1932). V době okupace Československa byl členem 4. ilegálního ÚV KSČ a místopředsedou revoluční ČNR a po Druhé světové válce, na konci roku 1948, byl jmenován ředitelem národního podniku Čs. státní statky. Poté byl krátce náměstkem ministra zemědělství.
Zlom nastal v průběhu hrůzného procesu s Rudolfem Slánským, kdy byl označen za „pomahače“ a odsouzen k trestu odnětí svobody a byl zbaven členství v KSČ. V roce 1956 byl propuštěn a v roce 1962 poté pak rehabilitován. Rozhodnutím ÚV KSČ mu bylo vráceno členství v KSČ. Během 60. let zastával několik vládních funkcí, mj. byl ministrem lesního a vodního hospodářství. Od roku 1966 byl členem ÚV KSČ a po dvou letech se stal nakrátko i členem jeho předsednictva. Vrcholem jeho politické kariéry bylo jeho jmenování předsedou Národního shromáždění.
Josef Smrkovský patřil k protagonistům Pražského jara. Spolu s dalšími představiteli státu a KSČ byl 21. srpna 1968 odvlečen do SSSR. Zúčastnil se moskevských jednání a pod nátlakem podepsal Moskevský protokol. Na doporučení ÚV KSČ byl v roce 1969, v době nastupující normalizace, odvolán ze všech svých funkcí. Byl tehdy prvním místopředsedou Federálního shromáždění a členem jeho předsednictva, předsedou Sněmovny lidu a poslancem Federálního shromáždění. V březnu 1970 byl vyloučen z KSČ.
Dvakrát pohřben
Osobnost bývalého vysokého komunistického funkcionáře musí zhodnotit historie. Jeho smrt a pohřeb byl provázen určitými nejasnostmi. Hrob byl totiž Smrkovskému komunistickým režimem upřen. Krátce po prvním pohřbu totiž urna s tělesnými ostatky Josefa Smrkovského z rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech zmizela. Nalezena byla jaksi „nádodou“ na hraničním přechodu v Českých Velenicích, na záchodku ve vlaku jednoucím do Vídně. Jeho zeť byl tehdy dokonce obviněn, že chtěl urnu tajně vyvézt do Rakouska. Pohřební služba ji potom odmítla převzít zpět s odůvodněním, že nemůže hrob hlídat. Povoleno nebylo ani uložení ostatků v urnovém háji. Dopis rodiny tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi zůstal bez odpovědi.
Urna s jeho ostatky byla 10.dubna 1991 uložena do rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze. Český politik, jeden z předních představitelů Pražského jara tak byl pohřben po více než sedmnácti letech podruhé. Památku Josefa Smrkovského položením kytice květů uctil předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček, který ve svém projevu hovořil o jeho životě a činnosti.
